Tripartita se shodla na potřebě finanční motivace lidí v karanténě, ale nedohodla se zatím na podobě této pomoci. Proč? „Myslím si, že důležitá jsou ta východiska. My si totiž, odbory, myslíme, že nemá jít pouze o karanténu nebo izolaci, ale má jít o celý systém nemocenské, protože pokud podpoříme pouze jednu z těch částí, v tomto případě karanténu nebo izolaci, tak stejně se ten člověk bude bát, že ta nemoc ve finále bude, a proto omezí tady tu možnost informování. Protože mnoho lidí doufá, že pokud dostanou covid, tak to bude pouze s mírnými příznaky. A my si myslíme, že není důvod na straně jedné rozdělovat nemocné na ty, kteří jsou covid a kteří nejsou covid, a také aby ta motivace byla opravdu pro všechny. Protože si myslíme, že třeba podcenění nějakých banálních nemocí může být také velmi vážnou věcí do budoucna, zejména pro toho člověka, ale samozřejmě taky pro celý zdravotní systém,“ míní Středula. 

Podle jeho slov odbory přišly s podporou třetí varianty – a to je varianta zvýšené nemocenské, která také zahrnuje otázku karantény na časově omezenou dobu. „Ideální by bylo minimálně do 30. 6. letošního roku,“ dodal. Poukázal mimo jiné na to, že v mnoha zemích OECD dostávají lidé 100 procent nemocenské. „Někde je to standard, jako například ve Spolkové republice Německo nebo v Rakousku, ale v tomto případě my neříkáme, že to je tvrdý požadavek odborů. My si myslíme, že právě přiblížení se těm 100 procentům by bylo rozhodně ideální. A i těch 90–95 procent je pro nás věc, kterou jsme připraveni podpořit. Tady ale jde o ten základ. Protože jakmile by to byla speciální dávka, tak ta bude, ať už to bude 250, nebo 500 korun, tak bude velmi administrativně náročná. A vlastně velice komplikovaně zvládnutelná za tak krátký úsek, jaký potřebujeme, aby to zasáhlo. A varovala před tím i ministryně práce. Takže z našeho pohledu je ideální ta, kde nevznikne žádná administrativní zátěž, také je to forma, která neudělá problém s překročením průměrné mzdy, což ty dávky mohou udělat – a nemocenská to neudělá. A samozřejmě k tomu musí být řečeno to b, že tyto zvýšené náklady budou uhrazeny zaměstnavatelům,“ zmínil Středula. 

K datu 30. 6. pak Středula uvedl, že vnímá, že v tu dobu by podle vlády měla být vysoká proočkovanost populace. „To by samozřejmě mohlo výrazně pomoci snížení těm problémům, které momentálně všichni zažíváme,“ je optimistický Středula.

Středula následně dodal, že se jejich návrhem necílí na žádnou skupinu. „To znamená, že my nedělíme v tomto případě zaměstnance nebo ty, kteří jsou účastni pojištění, na vysoce, či nízkopříjmové. My si myslíme, že tady nemá se v žádném případě rozdělovat a nemá se rozdělovat ani podle typu nemocí, které člověk má,“ podotkl. 

Následně se Středula vyjádřil k výši nemocenské jako takové, zda nedojde o systémový problém. „V jiných zemích bývá ta náhrada – například v Německu – tak nemocný má nárok na 100 procent příjmu po dobu šesti týdnů. To je standardní záležitost, která běží bez ohledu na to, zda je tady pandemie, nebo ne. Podobná situace je v Rakousku. A my si myslíme, že to má ten důvod. A ten důvod je právě v tom, že člověk se má v klidu uzdravit a vrátit se v klidu do ekonomiky,“ zmínil. Podle něj je výše nemocenské systémový lapsus, který by se měl časem napravit.

Závěrem pak Středula hovořil o tom, proč se nerozjel kurzarbeit, který se měl rozjet již v září. „V tomto případě je problém zejména na straně hnutí ANO, které to jednak blokovalo v Poslanecké sněmovně a nepustilo to dál do jednotlivých čtení. Navíc je ten problém komplikován tím, že jsou dva hlavní pozměňovací návrhy, paradoxně jsou to pozměňovací návrhy koaličních stran. To znamená na jedné straně je komplexní pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka a proti tomu je pozměňovací návrh paní Pastuchové a paní Aulické, ale my si myslíme i se zaměstnavateli, že právě poslanecký návrh pana poslance Sklenáka je mnohem lepší. Navíc myslí na to, aby zaměstnavatelé nepřišli o své cashflow, a to si myslíme, že je skutečně dobře vymyšlené. Takže teď jde jen o to, jak se zachová hnutí ANO a zda podpoří ten návrh, který si myslíme, že je správnější,“ dodal.

Co se týče kompenzací, vnímá je Středula jako chaotické. „Kdo si o pomoc řekl, ten ji dostal. Místo aby se to řešilo dopředu,“ zmínil s určitou nadsázkou.