V minulosti bývaly vztahy Ruska a Srbska napjaté. Ať už za časů jugoslávsko-sovětské roztržky mezi Titem a Stalinem, nebo za času ruského prezidenta Borise Jelcina, který přihlížel bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí v roce 1999. V ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi však vidí naději, že Srbsko má v Rusku konečně stabilního partnera.

„Pro západní Evropu je zvláště nepříjemné, že stále větší pochybnosti vyvolává proces rozšiřování EU do tohoto prostoru. Kromě západního Balkánu, který alespoň slovně o členství v EU stále usiluje, totiž dnes nikdo další v Evropě do EU vstoupit nechce. Island své původní nadšení vůči EU zcela odpískal. Švýcarsko s dalším přibližováním k EU už vůbec nepočítá. Kdysi málo utajované přání Bruselu, aby do EU vstoupilo plynem bohaté Norsko, dnes patří definitivně do historie. V takové situaci je trvající zájem států Balkánu o členství v EU pro Brusel poselstvím z nebes,“ napsal Zvolenský.

• Celý komentář naleznete zde

Dnešní uspořádání Balkánu je podle publicisty zjevně nefunkční. Státy, které se tu zrodily v 90. letech, jsou relativně ekonomicky slabé a musí se vyrovnat se vzájemnými třenicemi.  

„I slepému je jasné, že globální systém mezinárodních vztahů vybudovaný USA po zániku SSSR (a jeho evropských spojenců) založený na monopolní úloze Washingtonu se rozpadá. Logicky se proto začínají drolit subregionální systémy, které Západ v čele s USA vytvořil. Balkán patří mezi ‚výstavní kousky‘ této západní geotvorby. Rozšiřování NATO a EU je součástí téhož procesu,“ pokračoval.

Zásadní prý teď bude otázka, jak se zachová Srbsko, jak se bude na Balkáně chovat. Balkán se prý stal důležitým energetickým koridorem, ale také místem, odkud mohou do srdce Evropy pronikat teroristé. NATO by si údajně přálo dotlačit Srbsko ke vstupu do Aliance, ale není jisté, že se to podaří.

„Neochota EU i NATO spolupracovat s Ruskem na Balkánu, nepřipravenost využít této součinnosti ke všeobecnému uklidnění poměrů v tomto historicky neuralgickém prostoru, je významnou příčinou balkánského neklidu. Balkán se tak nestane ani v dlouhodobějším výhledu zdrojem klidu a prosperity. Krize na jihovýchodě Evropy se bude prohlubovat, bude stále více získávat rozměr konfliktu Západ - Východ s určující úlohou velmocí,“ uzavřel autor.