Úvodní téma trialogu patřilo rozhovoru amerického novináře Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Ukazuje se, že evropští liberálové by na Tuckera Carlsona uvalili sankce za to, že ten rozhovor udělal. A nejsem si jist, zda jsme ho vůbec směli sledovat. A když se teď k tomu veřejně přiznáme, tak aby nám nezrušili spolek Svatopluk a nečelili jsme trestnímu stíhání,“ řekl nejprve k rozhovoru diplomat Drulák. 

Rozhovor má dle jeho slov 2,5 hodiny. „Tucker Carlson se úvodem ptal Vladimira Putina, proč spustil válku na Ukrajině. A on říkal: Dám vám trochu historický kontext, začal tedy v 8. století. Myslím si, že se tím ukazuje něco typického pro evropské myšlení. Často máme takovou tu představu, že je Rusko, pak je propast, pak je Evropa s Amerikou, které jsou stejnou kulturou. A myslím si, že se tady ukazuje, že to tak není, protože evropská kultura je historicky zakotvená. Pro nás jsou ta století důležitá,“ dodal Drulák.

„Samozřejmě, že Putinův výklad byl strašně dlouhý, bylo to neobvyklé, ukazovalo to určitou evropskou citlivost k historii, kde my, Rusové, Evropané, jsme na tom stejně, oproti Američanům. Na mě Putinův projev působil státnicky. Je to ruský státník, takže hájil ruské zájmy, vysvětloval ruské pozice, ale vysvětloval to způsobem, který je racionální, věcný. Ty věci, které říkal, jsou většinou fakta. To neznamená, že říká všechna fakta; říká fakta, která se mu hodí, to je zřejmé. Ale je to koherentní projev. A já jsem si při poslechu jeho slov uvědomil, proč není možné, aby se Vladimir Putin setkal s Joem Bidenem. U Putina totiž je vidět, že to má v hlavě srovnané, ví, kde je, kdo je, co říká; to u Bidena neplatí,“ poznamenal Drulák.

Semín v té chvíli podotkl, jak si Biden nedávno spletl Mitterranda s Macronem, Kohla s Merkelovou. „Nerozpozná ani členy vlastní rodiny, mluví o nich, jako kdyby žili, i když jsou po smrti,“ řekl Semín.

Drulák připomněl Putinova slova, že nad Američany se dá těžko vyhrát propagandistická válka.

„A to bych řekl, že je určitý fakt, který mějme na mysli. Protože tady se neustále opakuje, že ruská propaganda, že kremelská propaganda. Uvědomme si, že Rusové jsou v propagandě naprostí břídilové. Ale naprostí. Prostě ti, kteří vytvořili moderní aparát propagandy a kteří ho zdokonalil do toho, co znamená dělat kvalitní propagandu, jsou Spojené státy americké. Platí to od 20. let, kdy tam vychází klíčová knížka Propaganda, která inspirovala Goebbelse. To přichází ze Spojených států, ty jsou v tom dokonalé. Proto ta ruská propaganda je často až neumělá a směšná. A ten Putin to ví a říká: My se do toho nepouštíme, a navíc když bychom odhalili všechny ty argumenty, tak akorát odhalíme zpravodajské zdroje, a to nás poškodí,“ řekl Drulák.

Nejefektivnější propagandu podle něj vytvářejí Spojené státy. Rozhovor Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem považuje Drulák za obrovský novinářský výkon.

Ekonomka Ilona Švihlíková rozhovor neviděla, jen si četla výtah. „Je přesné, jak Petr hovoří o propagandě Západu,“ podotkla Švihlíková. „Jestli něco dnes představitelé Západu neumějí, neumějí skutečnou analýzu. Při těch krocích, které dělají, mají tendenci reagovat extrémně emočně a na základě svých ideologických představ. Realita je nezajímá, obtěžuje je. A tady přichází novinář, který ukazuje pohled, který by měl být analyticky zpracován, kdyby tam seděl někdo chytrý,“ dodala Švihlíková.

Pak hovořila o zemědělských protestech, o nichž si myslí, že úplně rychle nevyšumí. „Zemědělství je ve velmi specifické pozici. Můžeme se obejít bez ledasčeho, ale těžko se obejdeme bez jídla. Bohužel, tohle vědomí někdy u té většinové společnosti chybí, a potom už často chybí u té skupiny těch, kteří rozhodují, u té politické vrstvy. A je pravda, že zemědělci jsou v poslední době pod velkým tlakem mnoha různých zásadních přizpůsobení. A jsou první skupinou, která skutečně na sobě velmi výrazně pociťuje ty dopady tlaku na změny, které souvisejí s tou zelenou tranzicí. Na ně to dopadá hrozně moc. Není to podle mě jen otázka toho, že zemědělci se bouří proti těmto změnám, které jim omezují možnost normálně hospodařit a normálně fungovat – a místo toho otevírají dvířka pro import potravin, které často nemusí vůbec splňovat ty nároky, jaké klademe my,“ sdělila Švihlíková.