ParlamentníListy.cz
» Aréna » Monitor » Profesor Budil, bývalý děkan: Tak dlouho si věda snižovala laťku, až z ní zbyla jen ideologie. Kdyby slavní vědci viděli dnešní studenty, zděsí se
Profesor Budil, bývalý děkan: Tak dlouho si věda snižovala laťku, až z ní zbyla jen ideologie. Kdyby slavní vědci viděli dnešní studenty, zděsí se
03.10.2019 17:35 | Zprávy
Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn na Slobodném vysielači si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval profesora antropologie, prezidenta Společnosti pro vědy a umění, spisovatele, publicistu a bývalého děkana filozofické fakulty a prorektora Západočeské univerzity Iva Budila.
Foto:
Wikipedie
Popisek: Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.
reklama
Ivo Budil je profesor s velmi širokým záběrem a všeobecným přehledem. Přestože vždy tíhl spíše k humanitním oborům, z kádrových důvodů vystudoval za minulého režimu Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. „Začal jsem studovat základní a ložiskovou geologii. Na geologii bylo tehdy relativně liberální prostředí, režim měl zájem na tom, aby geologie přinášela konkrétní výsledky, a tak nemohla být zcela ideologizována,“ prozradil. Tím ale ve vzdělávání rozhodně nekončil, naopak. „Zabýval jsem se i paleontologií, paleoantropologií, udělal jsem si státnici z anatomie na lékařské fakultě a diplomovou práci jsem psal o vokálních schopnostech fosilních hominidů. Zjistil jsem, že fosilní hominid starý 3 000 let měl předpoklady a dispozice pro to, aby produkoval řeč jako my.“
K tomu všemu navštěvoval bytové semináře filozofa Ladislava Hejdánka, jenž byl jeho největším učitelem. A tak se profesoru Budilovi povedlo skloubit jak hluboké znalosti v exaktních přírodních oborech, tak v těch společenských.
V roce 1994 se vydal do Lyonu a několik měsíců strávil i v inspirativním prostředí pobočky archeologického ústavu v Ardes, jenž byl umístěn v bývalém templářském klášteře. Nakonec se přesunul do Provensálska. „Přímá zkušenost s Francií z počátku 90. let, kdy se zdála na vrcholu ekonomických a intelektuálních sil, byla zajímavá. Poznal jsem poslední nádech té velké západní Evropy, která vzešla z impozantní obnovy po druhé světové válce. Tehdy mi západní svět připadal jako vzor, který bychom měli následovat.“
A co se týká Ruska, podle mě se jeho imperialistická politika nikdy nezměnila jen jsme se nechali uchlácholit mírem, který tu byl a teď nastává naopak zas panika. Na druhou stranu, myslíte, že by na nás Rusko přímo zaútočilo, když jsme v NATO? Nebo nevěříte v ochranu NATO?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.