Eurozóna je pomalá, trpí eurosklerózou, vysokou nezaměstnaností. I tato slova zazněla od profesora Karla Dyby, který se mimo jiné věnoval na přednášce v prostorách právnické fakulty v Olomouci problémům v eurozóně s příchodem krize. „Je to spojeno s krizí eura. To jsou důsledky zavedení společné měny pro ekonomicky, ale také kulturně naprosto odlišné země. To nikdy nefungovalo a nemůže fungovat. Když se euro zavádělo, byl to politický obchod. Kancléř Kohl chtěl sjednocení Německa a Francie řekla ano, ale cena za to je, že budeme mít společnou měnu,“ popsal Dyba. Doporučení přidal i pro Řecko: „Osobně si myslím, že by měli zavést drachmu, dostat jednorázovou pomoc a to by jim pomohlo dostat se z průšvihů,“ konstatoval Dyba s tím, že žádná cesta pro Řecko nebude bezbolestná. Upozornil také na obrovskou finanční podporu, kterou země dostávala už v minulosti. „V rámci Evropské unie a eurozóny je situace Řecka neřešitelná,“ zhodnotil známý ekonom.

Dyba o EU: Spořádaně vystoupit nelze. To mi připomíná RVHP

Podle Dyby by o zavedení eura v ČR měli rozhodovat občané v referendu. „My jsme se sice tzv. zavázali v přístupové smlouvě, že ho zavedeme. To ale byla zcela jiná situace. Žádná bankovní unie v té době neexistovala. Platí závazky, když se zásadně změní prostředí, do kterého máme vstoupit, oproti tomu, kdy jsme závazek podepisovali?“ ptal se Dyba, který zmínil, že eurozóna potřebuje výrazné změny. „Spořádaně vystoupit nelze. To mi připomíná RVHP. Trošku nadsazuji, ale chci ukázat, v čem je problém. Jsou potřeba zásadní institucionální změny, které umožní vstup, výstup, případně návrat. Přál bych si u nás referendum a uvidíme, co řekne národ,“ doplnil Dyba.

Evropa neměla zájem o transformační ekonomiky. Udržovala je v „karanténě“

Profesor Karel Dyba hovořil o našem vstupu do Evropské unie, „návratu“ do Evropy po roce 1989 a také o situaci před zahájením vyjednávání. Evropská unie asi v polovině 90. let neměla velký zájem o rozšíření a transformační ekonomiky udržovala v „karanténě“. „Francie moc zájem neměla. Měla strach, že zemědělci rozšířením přijdou o velkou část strukturálních fondů,“ popsal Dyba. Atmosféru pak pozměnili Němci, kteří začali vážně uvažovat o rozšíření, protože sázeli na hospodářské výhody. Elitní ekonom upozornil na to, že samotný vstup do EU byl velmi složitý byrokratický proces. „Nakonec došlo k velkému třesku v roce 2004, kdy bylo přijato 10 zemí, ale existovaly výjimky z některých svobod, které charakterizovaly Evropskou unii,“ doplnil Dyba. Popsal i dobu těsně po vstupu do EU: „Šlo o reintegraci kulturní i ekonomickou, protože v meziválečném období kulturně, politicky, ekonomicky bylo Československo integrováno do Evropy. Návrat do Evropy byl podle mě právě o tom. Po pádu železné opony existovala euforie na obou stranách,“ dodal.

Dyba: Velký třesk byl pro nás hladké přistání, nebyl žádný problém se začleněním naší ekonomiky

Dyba zmínil tehdejší strategii Václava Klause: „Velký třesk byl pro nás hladké přistání, nebyl žádný problém se začleněním naší ekonomiky. Musím říct, že to bylo díky Klausovské transformaci,“ uvedl s tím, že zásadní je fungující ekonomika přátelská investorům. Ekonom přidal také tuto úvahu: „Zvažte, kdybychom od roku 1948 tady neměli socialistický režim. Osobně se domnívám, že kdyby byla po druhé světové válce normální situace, byli bychom od začátku členskou zemí a součástí společného trhu,“ uvedl Dyba.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE