Válka v Pásmu Gazy stále neutichá a agentura Reuters se rozepsala o prodeji bílých smutečních rubášů pro více než 21 tisíc mrtvých.

„Můj život, moje oči, moje duše,“ napsal manžel na bílý rubáš omotaný kolem své manželky poté, co jí válka zničující Gazu vzala život. Zhrzený syn na pohřební plátno zakrývající svou matku, další z více než 21 tisíc Palestinců zabitých při konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem, napsal „moje matka“ a „všechno“.

Jiná těla jsou natolik potrhána a poničena, že se je zatím nepodařilo identifikovat, takže na mnoha bílých rubáších se nachází jen nápis – neznámý muž, případně neznámá žena.

Během posledních dvanáct týdnů se kus bílé látky stal symbolem úmrtí civilistů způsobených Izraelem coby pomsta za to, že Hamás zabil 1200 lidí a zajal 240 rukojmích při svém přeshraničním nájezdu 7. října, nejsmrtelnějším dni v izraelské historii. Pokud bude počet mrtvých dál narůstat, lze podle agentury Reuters předpokládat, že okolní arabské země dodají přesně tolik bílých rubášů kvůli tomu, jak prostou počty mrtvých.

„Výzev, kterým čelíme, je příliš mnoho, je nedostatek nožů a nůžek, které potřebujeme k přípravě rubášů a k jejich stříhání,“ řekl Mohammed Abu Mussa, dobrovolník společnosti Keratan, která připravuje mrtvá těla k pohřbu. „Jak víte, v Pásmu Gazy je blokáda a v Pásmu Gazy nejsou žádné materiály, takže máme potíže sehnat nože, nůžky a bavlněnou bílou látku,“ řekl. A dodal, že umírá tolik lidí, že darované rubáše někdy nestačí; čili musí zabalit čtyři z pěti lidí do jednoho rubáše.

Marwan Al-Hams, ředitel nemocnice Abu Yousef Al Najjar, řekl, že výskyt rubášů znamená utrpení Gazy. „Velký počet mučedníků udělal z bílého rubáše symbol této války a stal se paralelou s palestinskou vlajkou svým vlivem a znalostmi světa o významu naší věci.“ Bílá pokrývka odkazuje k vyprávění proroka Mohameda, který povzbuzoval své následovníky, aby nosili bílé šaty a také aby zahalovali mrtvé do bílé.

Pro místního novináře Abdel-Hamida Abdel-Attiho však proces ve válečné Gaze začal uprostřed scén chaosu a devastace, kdy byla z trosek vytahována těla šesti jeho milovaných včetně jeho matky a bratra. Těchto šest lidí bylo zabito při izraelském útoku na uprchlický tábor Al-Nusseirat v centrálním části Pásma Gazy 7. prosince. Úder rozbil budovu, když spali. Balení těl do rubášů označil za nejbolestivější zážitek svého života. Získal rubáše z nemocnice a omotal je kolem těl svých příbuzných.

„První, o koho jsem se postaral, byl můj bratr, zbytek přišel zabalený v přikrývkách a požádal jsem, aby je nesundávali, přehodil jsem přikrývky přes jiné přikrývky a pečlivě je zavázal, než jsem jim dal sbohem,“ řekl Abdel-Atti zpravodaji Reuters. „Když jsem je zabalil do rubášů, přemýšlel jsem, jaká byla jejich chyba... Proč je Izrael zabil, když v klidu spali?“ Jedinou útěchou mu prý bylo, že jeho příbuzní půjdou do nebe. „Bílá připomíná mír, podobá se klidu. Je součástí naší tradice a víry a pomocí bílých rubášů je to jako bychom žádali Boha, aby odstranil a očistil všechny jejich hříchy a přijal je v nebi,“ řekl.

Mezitím válečný kabinet v Izraeli projednával další možné příměří, které navrhuje Katar. Podle serveru listu Jerusalem Post by mělo být propuštěno 40 až 50 rukojmích, které teroristé Hamásu unesli 7 října. Výměnou za to má nastat příměří na několik týdnů.

Očekává se, že druhá fáze bude složitější; její detaily ještě nejsou zcela jasné, ale záměrem je zařídit stažení jednotek ozbrojených sil Státu Izrael (IDF) z oblasti. „Přestože kabinet návrh projednával, Izrael ani Hamás na nabídku zatím nereagovaly. Nicméně zpráva od serveru Wally! uvedla, že teroristická organizace Hamás ‚v zásadě souhlasí‘ s obnovením takových jednání,“ napsal server s tím, že už to je podle izraelské vlády posun.

Mezi ty, kteří již byli propuštěni z palestinského zajetí, patří i jednadvacetiletá Mia Schem. Po svém propuštění poskytla dva velké rozhovory médiím, v nichž zdůraznila, že v Pásmu Gazy prošla peklem a že trvá na tom, že „žádný nevinný palestinský civilista neexistuje“. Na její slova upozornil s odvoláním na další média server Times of Israel.

Po 54 dnech v zajetí byla propuštěna 30. listopadu, kdy se znovu setkala se svou rodinou a s blízkými a podstoupila rozsáhlou operaci a rehabilitaci zraněné paže. Její rodina uvedla, že se u ní od té doby vyvinula epilepsie v důsledku traumatu a nedostatku spánku během osmi týdnů, které prožila jako rukojmí v Gaze.

„Je pro mě důležité odhalit skutečnou situaci o lidech, kteří žijí v Gaze, kdo skutečně jsou a čím jsem si tam prošla,“ sdělila pro Channel 13 News. „Zažila jsem peklo. Všichni tam jsou teroristé... nejsou tam žádní nevinní civilisté, ani jeden,“ řekla.

V Gaze ji prý vystavovali jako zvíře ze zoo. V pokoji, který vnímala jako klec a kam se na ní chodila dívat jedna z palestinských rodin. V tom domě nedostala léky, neměla možnost se osprchovat a jídlo dostávala jen občas. Jako na zvíře v kleci se na ni chodily dívat i děti. A právě v tu chvíli pochopila, že celá rodina, která ji vězní, je zapletena s Hamásem.

Popsala, že když dorazili do Gazy, „vytáhli mě za vlasy z auta, hodili mě do nějaké zadní místnosti nějaké nemocnice“. Popsala, jak jí tam „natáhli ruku, přivázali ji na kus plastu a takhle jsem byla tři dny.“ Řekla, že „si byla jistá, že mi amputují ruku“. Nakonec ji odvedli na sál a bez anestezie ji operovali. Po operaci prý byla nucena natočit video, ve kterém ji teroristé donutili říct, že se o ni dobře starají. A hrozili jí, že pokud to neřekne, může zemřít. A že jedno z nejmladších dětí rodiny vešlo do jejího pokoje, „otevřelo tašku se sladkostmi, zavřelo ji, přistoupilo ke mně, otevřelo tašku, zavřelo ji a pak odešlo“.

Schem poznamenala, že nálety IDF v Gaze byly velmi blízko místa, kde byla držena; tlaková vlna rozbila okna. Řekla, že zažila šok z výbuchu a „tři dny jsem neslyšela“. A že v jednu chvíli byla přesunuta z jednoho teroristického kontrolního místa do druhého, a to sanitkou. Pár dní před svým propuštěním se prý ocitla i v tunelech vybudovaných Hamásem, a tam od teroristů slyšela, že „možná bude propuštěna zítra, ale možná také za několik let“. Těmito prohlášeními se ji prý Palestinci pokoušeli zlomit.

Schem, která má francouzské a izraelské dvojí občanství, byla jednou ze 105 rukojmích osvobozených minulý měsíc během dočasného příměří vyjednaného Katarem. Předpokládá se, že v zajetí Hamásu zůstává dalších 129 lidí včetně 23 dětí. Předtím byli propuštěni čtyři rukojmí a jeden byl zachráněn vojáky.