Podle eurokomisařky Jourové situace směřující k brexitu, který začal v červnu 2016 referendem, uzrávala již dlouhou dobu. „Viděli jsme, že v Británii rostla nespokojenost s imigrací, to byl hlavní důvod. A taky se Britům nelíbila nějaká rozhodnutí evropského soudu,“ uvedla Jourová.

V Británii je stále společnost rozdělena dá se říci na dva tábory, to si profesor Jiří Přibáň vysvětluje tím, že brexit nebyl jen otázkou falešné kampaně, ale dlouhodobého vývoje. „Velká Británie nebyla nikdy členem EU bez výhrad. Vždy to bylo někde na pomezí. A současně to byl i vnitřní protest proti elitám obecně,“ míní profesor.

Jourová poznamenala, že se jí také nelíbí, že lži a dezinformace rozhodly o osudu tolika lidí v Británii i v Evropské unii. „Je neuvěřitelné, čemu všemu byli lidé v kampani před referendem o brexitu vystaveni,“ podotkla eurokomisařka s tím, že EU vystupuje při vyjednávání o brexitu konzistentně. „Dnes vidíme, že EU vystupuje jednotně a stabilně. Neustále čekáme, co zazní z Británie,“ uvedla s tím, že ze strany sedmadvacítky nevidí žádné zádrhely.

Někdejší premiér Mirek Topolánek pak poukázal na to, že brexit nezačal referendem, ale již dvěma francouzskými vety pro britské členství v evropském společenství. Nemyslí si, že by Britové byli ovlivněni kampaní. „Sedmaosmdesát Britů bylo rozhodnuto už před jejím zahájením,“ podotkl.

Nesouhlasil s tím, že zde migrace byla klíčový parametr. „Ten byl až druhý nebo třetí, byla to suverenita a taková ta britská hrdost,“ uvedl s tím, že kampaň to pouze umocnila a společnost fatálně rozdělila.

V tom přitakal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, podle kterého jistá pověstná britská hrdost existuje. „Zvládnou to. Zavřou oči, budou myslet na královnu a raději zkousnou, co je čeká,“ podotkl s tím, že jistě dobře vědí, že to bude bolet. Ale jsou tak hrdí, že to raději udělají, než aby změnili názor.

To je ostatně podle jeho slov prý vidět i na samotném jednání parlamentu. „Když se každý poslanec bojí o svůj mandát, tak nepřemýšlí nad nějakou celospolečenskou odpovědností,“ řekl Prouza.

Profesor právní filozofie Jiří Přibáň přidal svůj názor, že Velká Británie trpí imperialistickou nostalgií, není světovou špičkou a proto jí brexit akorát poškodí. Doplnil také, že Velká Británie nevnímá státní suverenitu podobně jako Česko. „Zná suverenitu parlamentu, ale teď nastala paradoxní situace, kdy referendum zvýšilo přímou demokracii, ale zároveň zůstal zodpovědný parlament,“ dodal.

„Unie prohrála zásadní spor, válku o veřejné mínění v Británii,“ řekl ekonom Pavel Kohout, podle kterého EU postupuje ultimativně a dohnala situaci k paralýze. „A to tak, že Londýnu vyhrožuje. Tím si nezíská sympatie, pokud by o to stála,“ míní. Pokud by byl on Brit a váhavý volič a poslechl, co říká Jean-Claude Juncker, tak to raději přetrpí. „I kdyby to stálo několik procent HDP,“ poznamenal Kohout.

Následně dodal, že brexit podle jeho názoru přinese krátkodobé otřesy, což se ale časem změní. „Dlouhodobě bude mít možnost se po brexitu posunout jinam,“ je přesvědčen ekonom.

„Krátkodobě možná britská ekonomika utrpí, ale už ve střednědobém horizontu si polepší,“ míní Topolánek. „Ekonomicky Britové na brexitu nepochybně vydělají. Když se vyvážou ze stále více protekcionistické Evropské unie, tak budou moci výrazně deregulovat,“ doplnil expremiér, podle jehož názoru Britové odcházejí z unie ve správný čas, jelikož je fatálně rozdělena.