Pavlovi důvěřuje 59 procent občanů, zatímco 35 procent nikoliv. S výrazným odstupem následuje Babiš, kterému věří 44 procent dotázaných, naopak 53 procent mu vyjadřuje nedůvěru.

U Okamury je důvěra na 35 procentech a nedůvěra na 58 procentech. Od posledního průzkumu, který se uskutečnil na přelomu roku, si ale předseda SPD v případě důvěry o osm procentních bodů pohoršil.

Na čtvrtém místě je ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s důvěrou 32 procent a nedůvěrou 58 procent. Pátý je předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), u něhož dosáhla důvěra 31 procent a nedůvěra 40 procent.

Šestý skončil Fiala. Důvěřuje mu 28 procent dotázaných, ovšem nedůvěru mu vyslovilo 68 procent Čechů. Hůře už dopadla jen Pekarová Adamová, které nedůvěřuje 69 procent lidí.

Nejnižší důvěru mají ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). V obou případech je to šest procent. Zároveň ale mají i poměrně nízký podíl nedůvěry. U Langšádlové je to 23 procent, u Šalomouna 13 procent. Lidé nejčastěji odpovídají, že je neznají. V případě Langšádlové jsou to dvě třetiny dotázaných, Šalomouna pak neznají tři čtvrtiny veřejnosti.

Kromě Okamury se od posledního průzkumu výrazně zhoršilo hodnocení i některých dalších politiků. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zaznamenali shodně nárůst nedůvěry o 13 procentních bodů.

U ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to byl nárůst o 11 procentních bodů a u ministryně obrany Jany Černochové (ODS) o devět procentních bodů. Nedůvěra Fialovi pak vzrostla stejně jako u Okamury o osm procentních bodů.

V době posledního průzkumu CVVM byl ještě prezidentem Miloš Zeman. Na přelomu roku mu důvěřovalo 35 procent lidí, opačný názor mělo 61 procent veřejnosti.

Aktuální průzkum se uskutečnil od 27. března do 22. května a zúčastnilo se ho 834 lidí.