Cenami ověnčený americký filmový režisér Oliver Stone strávil poslední dva roky prací na „Putinových rozhovorech“, kdy se v rámci 12 jednotlivých setkání ptal ruského prezidenta na jeho osobní život, vztah Ruska vůči Spojeným státům a mnoho dalších apektů Putinova života/kariéry, které se Stone domníval, že by americký národ zajímaly. 

Čtyřdílná série rozhovorů má dohromady kolem 4 hodin a je vysílaná na americkém kanále Showtime každý večer od pondělí 12. června do čtvrtka 15. června. 

Sám režisér Oliver Stone, který je znám svou kritikou zahraniční politiky Spojených států a svým přátelským vztahem s bývalým prezidentem Venezuely Hugo Chavezem, o svém projektu na facebookové stránce napsal, že bude vysílán v „nebezpečném politickém klimatu, kdy se Spojené státy pomalu blíží do situace, kdy je čím dál více pravděpodobné, že bude Rusko donuceno reagovat. To je přesně to, co mnozí američtí noví konzervativci a demokraté jako Hillary Clintonová chtějí“.

Na začátku první části své diváky Oliver Stone přenáší zpět v čase do června roku 2015, kdy se s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem setkal za účelem natáčení svého dokumentu poprvé. 

„Kdesi jsem zaslechl, že jste měl jako mladík mnoho problémů s autoritami. Byl jste takové dost divoké dítě, tedy než jste se dal do studia juda,“ táže se Stone ruského prezidenta prostřednictvím tlumočníka. 

„Ano, žil jsem v takovém velmi svobodném režimu. Mnoho času jsem strávil na ulicích a ve dvorech domů. Od té doby, kdy jsem začal pravidelně chodit na judo, se můj život výrazně změnil, přitom určitě v pozitivním smyslu,“ odpovídá ruský prezident s úsměvem na tváři. 

„Po střední škole jsem se rovnou dostal na právnickou fakultu Petrohradské státní univerzity. Šel jsem tam, protože mi to dávalo největší šanci na to, že se po ukončení studia dostanu do KGB,“ vypráví Putin.

„Vy jste měl o KGB takové dost romantické představy, je to tak? Sledoval jste všechny sovětské filmy o KGB, četl knihy a tak dále,“ přerušuje Putina režisér. 

„Přesně tak. Knihy, filmy, máte naprostou pravdu,“ přiznává Putin svou mladistvou vášeň pro tajné služby. 

Putin se poté myšlenkově přenáší do konce 80. let, kdy sloužil ve východním Německu, a komentuje situaci v Sovětském svazu. 

„Gorbačovovi a všem jeho nejbližším spolupracovníkům bylo v té době jasné, že se v zemi něco musí změnit. Dnes vám již mohu s naprostou jistotou říci, že ti lidé přesně nechápali, jaké změny bylo třeba provést. Bylo třeba změnit systém, ale zachránit zemi, to se nepovedlo,“ vzpomíná Putin. 

„Já jsem později přijel z Petrohradu do Moskvy, kde jsem neměl žádnou silnou podporu, žádné kontakty. Přijel jsem v roce 1996 a 1. ledna roku 2000 jsem se stal již prezidentem. Dodnes nevím, proč si mě Jelcin vybral. Když mi úřad prezidenta nabídl poprvé, odmítl jsem. Byla to ohromná zodpovědnost, věděl jsem, že by to změnilo celý můj život. Nakonec jsem se rozhodl, že jestli mi toto bylo skutečně souzeno dělat, nemá smysl se tomu bránit,“ prozrazuje Putin. 

Putin dále přiznává, že zejména v počáteční fázi svého působení v Moskvě své děti přiliš mnoho neviděl. Svou životní filosofii se prý naučil při již vzpomínaném judu. „Takzvaná flexibilní cesta – musíte být flexibilní, někdy je i třeba ustoupit, ale jen tehdy, jestli to v konečném důsledku vede k vítězství,“ vysvětluje ruský prezident. 

Americko-ruské vztahy 

„Po útoku z 11. září 2001 jsem ihned zatelefonoval tehdejšímu prezidentu Georgi Bushovi a vyjádřil mu naši podporu, přitom jsme nezůstali pouze u slov. Od dob Sovětského svazu nám v Tádžikistánu zůstala jedna divize, kterou jsme později přebudovali ve vojenskou základnu. Američany jsme podpořili tím, že jsme jim umožnili pohybovat se na našem území a převážet přes ně své zbraně. Američany jsme také zásobovali informacemi získanými našimi tajnými službami,“ vysvětluje Putin. 

„Za vznik Al-Káidy neneseme žádnou odpovědnost. V tomto ohledu jsou na vině pouze Američané. Americké tajné služby podporovaly různé islamistické organizace již v době sovětsko-afghánské války. Američané sami tímto způsobem vytvořili Al-Káidu i bin Ládina. 

„Když začaly ty problémy u nás, na Kavkazu, Američané, bohužel, podporovali naše nepřátele. Studená válka byla přitom již u konce, my jsme měli transparentní vztahy s celý světem, od Spojených států jsme očekávali podporu. Namísto toho ovšem podporovaly americké tajné služby teroristy na našem území. Nyní vám řeknu něco velmi důležitého – v té době jsme došli k závěru, že naši američtí partneři hovoří o podpoře Ruska, potřebě spolupracovat včetně v boji proti terorismu, ale ve skutečnosti používají právě tyto teroristy k destabilizaci vnitropolitické situace v Rusku,“ zdůrazňuje ruský prezident. 

Režisér Olive Stone pečlivě naslouchá ruskému prezidentovi a na jeho komentář o podpoře teroristů americkými tajnými službami reaguje slovy: „Vždyť Američané v té době bojovali sami proti teroristům v Afghánistánu. Nebyli tím tedy tak trochu sami proti sobě?“

„My jsme si na takové chování ze strany Spojených států již zvykli,“ odpovídá Putin. 

Ruský prezident se dále domnívá, že NATO je čistě jen instrumentem zahraniční politiky Spojených států. „Nejsou tam žádní spojenci, jen vazalové. V momentu, kdy země vstoupí do NATO, stane se pro ni velmi těžké bránit se tlaku ze strany tak mocné země jako USA. Zanedlouho se v členském státu může objevit téměř cokoliv, od systémů protiraketové obrany, vojenských základen až po útočné systémy. Jak se s tím máme vypořádat my? Musíme přeci nějak reagovat,“ vysvětluje Putin.

„Zkusil jste podat přihlášku do NATO?“ táže se Putina žertovně režisér Stone na palubě prezidentského letounu. 

„Kdyby Rusko vstoupilo do NATO, zachovalo by si svou pozici, svůj hlas. My nikdy nikomu nedovolíme, aby s námi manipuloval. Proto by Američané naše členství ani nezvážili,“ domnívá se Putin.

„To nejdůležitější, co v Rusku je, je jeho národ. S jeho představou o sobě. Ruský národ nemůže nikdy existovat bez vlastní státní suverenity. Právě s ohledem na tuto skutečnost by měli všichni naši partneři budovat rovnocenné vztahy s Ruskem. Poté nebude potřeba utrácet tolik peněz na obranu.“