„Stejně jako selhání politiky po první světové válce vedlo ke druhé světové válce, tak podobné selhání vedlo od studené války k jejímu dnešnímu pokračování, jehož nešťastným vyvrcholením je válka na Ukrajině. Amerika a NATO Rusku slíbily, že se nebudou rozšiřovat, ale slib porušily. Nic nebylo napsáno, ale ty sliby byly vysloveny. Posledních osm let války na ukrajinském Donbase také o něčem svědčí. Amerika dodává zbraně těm, co chtějí proruské vyhnat – Rusko těm druhým," říká Francis Gary Powers junior. Zcela otevřeně a bez obav pokračuje v přemítání o konfliktu na východě dál...

Oběd s Garym

Powers junior strávil v Česku několik dní. Měl u nás nabitý oficiální program. Na reportéra ParlamentníchListů.cz si přesto udělal čas. Junior je nejen synem „jednoho z nejslavnějších amerických špionů“, ale je historikem, který toho má hodně za sebou. Nedaleko Washingtonu D. C. založil Muzeum studené války a zasedá ve správních radách Muzea strategického letectva, vzdušného a kosmického prostoru a Muzea mezinárodní špionáže v USA.

Strávili jsme spolu několik hodin v jednom lokále poblíž Karlova mostu na Malé Straně v Praze a poobědvali.

„Když se podíváte na ruské hranice, tak pobaltské a další státy bývalé Varšavské smlouvy jsou v NATO. Ukrajina tam chce také. NATO proti Rusku. Amerika má rakety hned v několika těchto zemích. Tady není, o čem diskutovat,“ podotýká. A dodává: „V současnosti se mi americká politika světového četníka už nezdá tak potřebná. Donald Trump byl strašná osoba, ale jeho vnitřní proamerická politika se mi zdála zdravá. Všichni politici v USA za posledních padesát let byli kariérní politici. Clinton, Bush, Biden... Trump přišel zvenčí, z bysnysu.“

„Válka na Ukrajině nezačala přes noc. Třicet let se zhoršovaly vztahy a osm let trvá konflikt. Tehdy se změnila ukrajinská administrativa na proamerickou. Jedny loutky nahradily jiné loutky. A já věřím tomu, že byl Putin zaháněn do kouta a nakonec mu praskly nervy, takže zaútočil,“ pokračuje americký historik. Když mu řeknu, že s takovými názory může tvrdě narazit, odpoví: „To je můj názor. Nemluvím za americkou vládu, jsem historik, který se zabývá studenou válkou. Věřím tomu, že až si sednou historici za dvacet let ke kulatému stolu, bude se mnou většina z nich souhlasit.“

Mezi Ruskem a Západem v současnosti probíhá mimo jiné opět i válka špionů kořeněná tou informační. Německo se před měsícem rozhodlo vyhostit čtyřicet ruských diplomatů zčásti podezřelých ze špionáže. Kauzy novičok či Vrbětice jsou dostatečně známé.

„Špionománie? Je to velmi podobné tomu dění v padesátých a šedesátých letech, kdy jsme v Americe měli mccarthismus a v SSSR vládla stalinovská paranoia. FBI sledovala Martina Luthera Kinga a Malcoma X, v Sovětském svazu se špionománie stala téměř státním náboženstvím. Vypadá to, jako že se historie stále opakuje,“ podotýká s tím, že vždy při svých přednáškách upozorňuje, aby se lidstvo poučilo ze studené války a ze svých chyb. Ale je nepoučitelné.

Vzpomínky na tátu

Powers junior k nám přijel v rámci turné přednášek po Evropě při příležitosti 60. výročí první výměny zajatců na Glienickém mostě v Berlíně. V ní byl jeho otec Francis Gary Powers, kterého při výzvědném letu v Lockheedu U-2 roku 1960 sestřelili nad Sovětským svazem poblíž Sverdlovska, vyměněn za sovětského špiona v USA Rudolfa Ivanoviče Abela. Režisér Steven Spielberg o výměně v roce 2015 natočil film Most špionů a junior si v něm zahrál epizodní roli. „Dělal jsem jim hlavně poradce. Hrál jsem v něm jednoho ze zpravodajců CIA, který mlčí,“ směje se.

Když se ho reportér ParlamentníchListů.cz zeptá na tátu, sdělí: „Když mi bylo jedenáct, tak jsem se táty pořád na něco ptal. Bohužel ne na otázky, na které bych se ptal dnes. Vyprávěl mi o letadle, jak bylo vyzbrojené, o zatčení, výsleších a tak dále. Nezažil fyzickou bolest, ale té psychické až moc. Když jsem se ho ptal, jak vysoko letěl při sestřelu, tak odpovídal: ‚To ti říct nemůžu, protože kdybys to řekl kamarádům, tak bych vystavil ostatní piloty nebezpečí.‘ Měli jsme bezva vztah. Jezdili jsme pod stan, rybařit a tak dále.“

Jeho otec pak pracoval jako civilní letec pro některá média a zemřel v roce 1977 při bouračce helikoptéry.

Ostatně po výměně špionů v Berlíně a po návratu do USA byl Powers vyslýchán CIA a vyšetřovací komisí Senátu. V médiích byl očerňován jako zrádce a dvojitý agent.

„Ano, takových lživých článků vyšlo mnoho. Když se vrátil domů, jeho reputace byla v troskách. Jak CIA, tak i Senát uznaly, že jednal dle rozkazů. Dostal několik vysokých amerických vyznamenání a byl pohřben na Arlingtonském hřbitově, kterému se přezdívá hřbitov hrdinů.“ Nutno dodat, že na Arlingtonském národním hřbitově jsou pochováni třeba John Fitzgerald Kennedy s manželkou Jacqueline anebo William Howard Taft.

Nakonec se junior ještě zasměje: „Táta byl CIA rekrutován jako pilot. Fakt, že jako pilot fotografoval cizí území, z něj udělal špiona. Ale nebyl to klasický špion jako James Bond!“