„Jestliže bude šéf naftového gigantu Exxon Mobil skutečně jmenován do funkce ministra zahraničních věcí Spojených států, dojde tím jen k potvrzení toho, že principiálním vítězem amerických prezidentských voleb se stal prezident Ruské federace Vladimir Putin,“ míní novinář britského deníku Guardian Julian Borger.

Oproti ostatním kandidátům na klíčový post pro formování americké zahraniční politiky, kteří podle britského novináře zastávají vůči Rusku převážně tradiční postoj, má šéf americké naftové společnosti Exxon Mobil k Rusku o poznání vřelejší vztah.

Čtyřiašedesátiletý Texasan prý většinu své kariéry strávil uzavíráním smluv s ruskými partnery. Jedna taková dohoda, která společnosti Exxon Mobil zaručila přístup k ohromným přírodním zdrojům nacházejícím se v ruské arktické zóně, byla uzavřena v roce 2011.

Tillerson údajně udržuje blízké vztahy s šéfem ruské naftařské společnosti Rosneft Igorem Sečinem, který je mnohými experty považován za druhého nejmocnějšího člověka v Rusku a proti kterému byly v roce 2014 uvaleny sankce.

Přitom protiruské sankce neuškodily pouze samotnému Sečinovi, ale údajně i naftové společnosti pod vedením Tillersona Exxon Mobil, která finanční ztráty vyčíslila na 1 miliardu dolarů. Z toho důvodu možný budoucí ministr zahraničí USA lobboval za jejich odstranění.

Přestože bude Tillerson v případě uvedení do vládní pozice nucen odstoupit ze své aktuální funkce v naftové společnosti, mnozí experti se obávají jeho příliš těsných styků s ruskou politickou elitou.

Naprosto opačnou pozici zastává Donald Trump, který jeho mnohaleté zkušenosti v naftovém průmyslu naopak vítá. V nedělním rozhovoru pro televizní kanál Fox News Trump na adresu Tillersona uvedl, že „jeho kontakty s mnoha klíčovými světovými hráči vnímá jako jeho hlavní devizu“.

Podle Juliana Borgera z britského Guardianu se Tillerson v rámci společnosti Exxon Mobil stal jakousi „hlavou státu uvnitř státu“. Autor článku tak upozorňuje na fakt, že americký naftový gigant svým rozpočtem převyšuje mnohé ekonomiky světa. „Mají svou vlastní zahraniční politiku, dokonce mají i své soukromé bezpečnostní složky,“ píše novinář.

I přes mnohaletou zkušenost s vedením ohromné nadnárodní korporace by pro Tillersona jmenování do postu šéfa amerického ministerstva zahraničí bylo velikou výzvou. Jeho prvním úkolem by bylo přesvědčit skeptický senát o správnosti svých zahraničně politických cílů, což v atmosféře, kdy jej již mnozí vedoucí demokraté označili za služebníka Kremlu, nebude vůbec jednoduché.

Například senátor reprezentující stát New Jersey na Twitteru napsal: „Rex Tillerson na pozici ministra zahraničí USA bude jasnou garancí toho, že Rusko bude mít v prezidentském kabinetu svého spojence.“

Putin je násilník a přátelit se s ním je chybou

„Přirozeně mě znepokojuje jeho přátelství s vrahem a zločincem Vladimirem Putinem, které bude ještě předmětem mnohých diskusí,“ sdělil v sobotu televizní stanici CNN senátor ze státu Arizona.

Jedním z amerických politiků a klíčových postav Republikánské strany, který se razantně postavil proti jmenování současného šéfa naftové korporace do pozice šéfa americké zahraniční politiky, je John McCain.

„Nemám přesné informace o tom, jaký má pan Tillerson vztah s Vladimirem Putinem, ale celá ta situace mě velmi znepokojuje,“ řekl televiznímu kanálu Fox News McCain, který je v současné době předsedou senátní Komise pro ozbrojené síly.

„Vladimir Putin je násilník a zločinec. Kdokoli o něm hovoří jinak, tak lže. Spojené státy nemohou mít dobré vztahy s Ruskem, dokud nepochopí, co se je snažil naučit Ronald Reagan, který hovořil o míru opíraje se o sílu,“ uvedl McCain. „V současné době nemáme ani mír, ani sílu,“ dodal.

V jiném rozhovoru pro stejný televizní kanál oficiální představitelka Trumpova týmu Kellyanne Conwayová uvedla, že „pan Tillerson není typickým politikem, natož pak typickým diplomatem. Tillerson je manažerem zvyklým uzavírat obchody na globální úrovni a šéfovat pracovní síle na všech světových kontinentech“.

Conwayová jmenování šéfa naftové společnosti do klíčové vládní pozice popsala jako „Trump efekt“. Dodala, že ani Donald Trump by se nevměstnal do žádné „konvenční kategorie“.

Podle profesora z Bostonské univerzity Williama Keylora by jmenování Tillersona do funkce ministra zahraničí USA představovalo „fundamentální změnu v americko-ruských vztazích“.

„Trumpova volba znamená, že Spojené státy se skutečně chystají zmírnit tlak proti Rusku, který byl ze strany USA vyvíjen od anexe Krymu. To je skutečně naprosto zásadní změna,“ míní profesor mezinárodních vztahů.

V České republice na možné Tillersonovo jmenování do klíčové zahraničně politické pozice jako jeden z prvních zareagoval spolupracovník místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka Martin Schmarcz.

„Zasahovali Rusové do amerických prezidentských voleb, nebo ne? Trump má možnost tyto spekulace utnout jednoduše tím, jak bude jednat. Tím, že chce na ministra zahraničí vybrat místo uznávaných republikánů Giulianiho či Romneyho šéfa naftařské firmy a Putinova kamaráda, ale dělá vše pro to, aby tyto spekulace potvrdil,“ napsal na svém facebooku.

Vyjádřil se i redaktor MfD Vojtěch Srnka. „Trump u nás bude hodnocen podle přístupu k Putinovi. Jmenování ministrem zahraničí muže, jenž dostal ruský Řád přátelství, mu asi moc bodů nevynese. Osobně mě mnohem víc na pravděpodobném ministrovi děsí jeho šéfování firmě s takovou historií, jakou Exxon má,“ napsal Srnka.