„Pro nevyhlášení bezletové zóny existují dobré důvody. Bezletovou zónu nestačí vyhlásit, musí se vynucovat. Pokaždé přitom začala útokem na protivzdušnou obranu protivníka. V ukrajinském případě by to znamenalo útok na ruské protiletadlové komplety, o nichž se lze domnívat, že budou na území Ruska a Běloruska (jejich dostřel je až 400 km). NATO  by se tak jednoznačně stalo stranou ve válce proti Rusku, proti zemi s jaderným arzenálem, který podle Putina neváhají ‚takticky‘ použít. Znamenalo by to plnohodnotný světový konflikt, mimojiné střet dvou největších leteckých sil světa. Navíc bezletová zóna platí pro všechny, platila by tedy i pro ukrajinské drony Bayraktar. Upřeli bychom ukrajinské armádě tuto výhodu. A nepochybně vlili krev do žil demotivované ruské armádě,“ vysvětlil europoslanec Alexandr Vondra (ODS), bývalý ministr zahraničí a obrany.  

„Osobně naprosto podporuji, aby západní země zřídily nad Ukrajinou bezletovou zónu,“ sdělil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Tuto věc stále diskutujeme a názory jsou různé. Určitě by bylo žádoucí zajistit minimálně humanitární letecké koridory pro zásobování civilního obyvatelstva potravinami. Bohužel však můžeme pouze apelovat na členské státy NATO, protože ČR toto se současnými stavy letecké techniky není schopna zajistit,“ konstatoval senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. „Zavedení bezletové zóny by při jejím vymáhání znamenalo aktivní vstup do války s Ruskem. Za mě je lepší variantou vyzbrojit Ukrajinu tak, aby si mohla vyčistit vzdušný prostor sama. A to se již děje,“ upozornil poslanec Jan Hofmann (ODS), místopředseda sněmovního výboru pro obranu.

„Západ má obavy z jaderné války, kterou by v reakci mohl iniciovat Putin. Osobně si to ale nemyslím, zas takový šílenec Putin není. Kdybych měl ty pravomoci, bezletovou zónu bych zavedl,“ prozradil senátor Michael Canov (STAN), místopředseda senátního ústavněprávního výboru. „Určitě by mělo NATO dodat Ukrajině bojové letouny ruské výroby, které jejich piloti umí ovládat. Myslím, že by to byl dobrý krok. Ukrajinci by se o své nebe mohli postarat bez NATO. Nakonec Británie za II. světové války dostávala také letadla z USA. Zajištění bezletové zóny na Ukrajině NATO? Tím si v této chvíli nejsem úplně jist,“ uvedl senátor Jaroslav Zeman, místopředseda senátního mandátního a imunitního výboru a člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

„Zřízení bezletové zóny znamená vojensky zasáhnout proti případnému narušiteli – Ruské federaci. Znamenalo by to rozšíření ruské války do celé Evropy, případně zahájení třetí světové války. Ano, ruského agresora je nutné zastavit a vykázat do patřičných mezí. Avšak pomocí Ukrajině jinými prostředky, než je případné ohrožení životů stamilionů občanů EU a NATO,“ vysvětlil bývalý europoslanec Libor Rouček (ČSSD), který byl i místopředsedou Evropského parlamentu. „Dříve bych zkusil dodat co nejvíce protiletadlových zbraní. Kdyby to nefungovalo, potom bezletový humanitární koridor na západní Ukrajině. Pokud by to dál nefungovalo – bezletovou zónu nad celou Ukrajinou. Navíc by mělo NATO předat Ukrajině co nejrychleji polské migy. O alibismu bych nemluvil. Putin je zoufalý blázen a opatrnost je na místě,“ domníval se František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN. „Je to správný postup,“ mínil Jan Birke, starosta Náchoda, bývalý poslanec ČSSD, místopředseda výboru pro bezpečnost.