„V první řadě bych chtěl připomenout dnešní tragické datum; přesně před 75 lety hitlerovské Německo zahájilo invazi do Sovětského svazu, čímž započala Velká vlastenecká válka. Právě sovětský národ nesl největší tíhu války. Dnes vzdáváme úctu té neuvěřitelně statečné generaci sovětských žen a mužů, kteří dotáhli válku až do vítězného konce,“ prohlásil Putin v úvodu svého proslovu a poté všechny přísedící vyzval k minutě ticha.

„Vedení některých západních zemí před válkou zvolilo politiku zadržování Sovětského svazu, snažili se jej dostat do mezinárodní izolace. Tu největší hrozbu ovšem představoval nacismus, což ovšem politici v západní Evropě dlouho nebyli ochotni přiznat. Světové společenství neprojevilo dostatek ochoty k tomu, aby mohlo být válce zabráněno,“ uvedl ruský prezident.

„Jakou další lekci ještě některé státy potřebují, aby zapomněly na staré ideologické rozepře a přestaly hrát své geopolitické hry? Dnes se je potřeba sjednotit a společně postupovat v boji proti mezinárodnímu terorismu. Nebezpečí této celosvětové výzvy nám narůstá přímo před očima,“ zdůraznil Putin.

„Z tohoto důvodu je nezbytné vytvořit moderní a celistvý světový bezpečnostní systém, který bude uznávat princip rovnosti všech jeho členů. Rusko je k debatám o tomto klíčovém problému otevřeno. Přitom to není poprvé, co hovoříme o naší otevřenosti k dialogu. Zatím jsme se ovšem – stejně jako tomu bylo v předvečer druhé světové války – žádné odpovědi nedočkali. Naopak, vidíme jen zesilování agresivní rétoriky NATO a jeho počínání v bezprostřední blízkosti našich hranic,“ prohlásil.

„Právě proto se musíme nyní primárně soustředit na zesílení naší obranné způsobnosti,“ dodal.

Prezident Putin za „historický výsledek“ současného ruského zákonodárného sboru označil „integraci“ krymského poloostrova. „Integraci předcházela vaše upřímná a srdečná morální podpora obyvatel Krymu v předvečer referenda o připojení k Ruské federaci,“ zaznělo z úst prezidenta.

Putin svým „kolegům“ rovněž poděkoval za jejich práci v oblasti rozvinutí politického systému Ruské federace.

„Bylo přijato mnoho zákonů, které mají přispět k posílení demokratického zřízení, jeho průzračnosti a efektivnosti, a také zajistit vysoké standardy politické konkurence. Nyní v Rusku existuje desetkrát více politických stran, než tomu bylo před pěti lety. My samozřejmě všichni víme, že kvalita politického systému se neměří počtem politických stran, ale jejich způsobností řešit problémy, se kterými se potýká ruský národ,“ zmínil.

Putin potvrdil již předem známé datum parlamentních voleb, které se v letošním roce uskuteční 18. září a ve kterých si budou ruští občané vybírat nové zástupce v dolní komoře parlamentu. 225 poslanců z celkového počtu 550 bude zvoleno většinovým systémem a 225 systémem poměrného zastoupení. V 38 autonomních republikách a oblastech budou Rusové volit zákonodárné sbory, v dalších šesti se uskuteční volby nejvyšších představitelů – hlav republik a gubernátorů krajů a oblastí.

V souvislosti se stanoveným termínem voleb je dobré připomenout nedávná slova politika a koordinátora nadace „Otevřené Rusko“ Vladimira Kara-Murzy, který termín voleb označil za jednu z Putinových manipulací.

„Očekáváme, že se volby budou konat třetí zářijovou neděli. Dekret, který stanovuje přesné datum, musí ještě podepsat Putin, ale my už víme, kdy se volby budou konat. Termín byl stanoven na základě speciálního zákona. Jak víte, původně se měly volby konat až v prosinci, tak tomu alespoň bylo se všemi parlamentními volbami v Rusku od roku 1993. Tento rok bylo rozhodnuto volby uspořádat dříve, tedy v době, kdy bude ještě mnoho obyvatel velkých měst na dovolené,“ uvedl Kara-Murza na zasedání Atlantické rady již před několika týdny.