O informační válce USA a Číny v časech covidu informuje agentura Reuters.

„Americká armáda zahájila tajný program uprostřed covidové krize s cílem zdiskreditovat čínské očkování Sinovac – odplata za úsilí Pekingu obvinit Washington z pandemie. Jeden cíl: filipínská veřejnost. Zdravotní experti tvrdí, že tento gambit byl neobhajitelný a ohrožoval nevinné životy,“ napsala agentura s tím, že cílem Američanů bylo oslabit vliv Číny na Filipínách, který byl podle Washingtonu až příliš výrazný.

„Cílem bylo zasít pochybnosti o bezpečnosti a účinnosti vakcín a dalších život zachraňujících pomůcek dodávaných Čínou, zjistilo vyšetřování agentury Reuters. Prostřednictvím falešných internetových účtů, jejichž cílem bylo vydávat se za Filipínce, se vojenské propagandistické úsilí proměnilo v kampaň proti očkování. Příspěvky na sociálních sítích kritizovaly kvalitu obličejových masek, testovacích sad a první vakcíny, která by byla dostupná na Filipínách – čínské očkování Sinovac,“ pokračovala agentura.

Novinářům se na sociálních sítích podařilo identifikovat na 300 účtů, které odpovídaly popisům sdíleným bývalými americkými vojenskými představiteli obeznámenými s filipínskou operací.

Z oněch účtů chodily zprávy, že covid přišel z Číny. A vakcíny na Filipíny také přišly z Číny, což už samo o sobě je podezřelé. „COVID přišel z Číny a VAKCÍNA také přišla z Číny, nevěřte Číně!“ bylo možné se dočíst na sociální síti X, dříve známé jako Twitter. Ale když agentura Reuters oslovila kvůli účtům vedení sociální sítě X, podezřelé účty ze sítě brzy zmizely.

Tlak americké armády proti čínským vakcínám začal na jaře roku 2020 a rozšířil se i mimo jihovýchodní Asii, než byl v polovině roku 2021 ukončen. Vojenský program začal za bývalého prezidenta Donalda Trumpa a pokračoval i za prezidentství Joea Bidena. Ani stávající prezident, ani jeho předchůdce v úřadu Trump situaci nijak nekomentovali.

Daniel Lucey, specialista na infekční onemocnění na Geisel School of Medicine v Dartmouthu, dal najevo, že je počínáním Pentagonu znechucen. „Nemyslím si, že je to obhajitelné. Jsem extrémně zděšen, zklamán a rozčarován, když slyším, že by to americká vláda udělala,“ řekl. Snaha oslabit důvěru v čínské vakcíny podle něj mohla vést k podkopání důvěry ve všechny vakcíny,

Čínské ministerstvo zahraničí v e-mailu pro agenturu Reuters uvedlo, že dlouho tvrdilo, že vláda USA manipuluje sociálními médii a šíří dezinformace.

Filipínská vláda na dotazy agentury Reuters, včetně toho, zda věděla o operaci Pentagonu, odpověděla opatrně. Mluvčí filipínského ministerstva zdravotnictví však uvedl, že „zjištění agentury Reuters si zaslouží, aby je prošetřily a vyslechly příslušné orgány zúčastněných zemí“. „Mělo být v našem zájmu dostat k lidem co nejvíce vakcíny,“ řekl Greg Treverton, bývalý předseda americké Národní zpravodajské rady.

A kampaň Pentagonu podle všeho slavila úspěch. Filipíny měly jednu z nejhorších inokulací v jihovýchodní Asii. Pouze 2,1 milionu ze 114 milionů občanů. Cílem vlády tehdy bylo očkovat něco kolem 70 milionů lidí. A tehdejší prezident Rodrigo Duterte začal lidem hrozit, že je nechá uvěznit, pokud se nenechají očkovat proti covidu. V souvislosti s covidem nakonec na Filipínách zemřelo asi 24 tisíc lidí. V Česku to bylo něco přes 40 tisíc lidí.

Agentura Reuters také zjistila, že Pentagon svůj plán prosadil navzdor velkému odporu části diplomatického sboru působícího v Asii. Ale armáda měla jasno. „Nedívali jsme se na to z hlediska veřejného zdraví,“ řekl vysoký vojenský důstojník zapojený do programu. „Dívali jsme se, jak bychom mohli protáhnout Čínu bahnem.“

Tajné psychologické operace patří mezi nejcitlivější vládní programy. Znalost jejich existence je omezena na malou skupinu lidí v rámci amerických zpravodajských a vojenských agentur. S takovými programy se zachází se zvláštní opatrností, protože jejich odhalení by mohlo poškodit zahraniční aliance nebo eskalovat konflikt s rivaly. V roce 2019 Trump pověřil Ústřední zpravodajskou službu, aby zahájila tajnou kampaň na čínských sociálních sítích zaměřenou na obrácení veřejného mínění v Číně proti její vládě, uvedla v březnu agentura Reuters.

Agentura také připomněla, že informační útok Pentagonu přišel poté, co se Čína pokusila rozšířit myšlenku, že se covid nerozšířil z Číny, ale z USA.

Virus se poprvé objevil v Číně na konci roku 2019. Ale v březnu 2020 čínští vládní představitelé bez důkazů tvrdili, že virus mohl být do Číny poprvé přivezen americkým příslušníkem, který se v předchozím roce zúčastnil mezinárodní vojenské sportovní soutěže ve Wu-chanu. Čínští představitelé také naznačili, že virus mohl pocházet z výzkumného zařízení americké armády ve Fort Detrick v Marylandu. Pro toto tvrzení však Číňané nepředložili žádný důkaz. Trump následně zavedl termín „čínský virus“ jako odpověď na obvinění Pekingu,

V Pentagonu si na druhé straně byli vědomi, že americké vakcíny proti covidu mohly být pro země třetího světa příliš drahé. Čínské vakcíny byly podstatně levnější, a tedy v Pentgonu měli obavy, že s Čínou naváže spolupráci více zemí. A tak se Američané rozhodli čínskou vakcínu očernit. Vysoký americký vojenský velitel odpovědný za jihovýchodní Asii, velitel speciálních operací Tichomoří generál Jonathan Braga, naléhal na své šéfy ve Washingtonu, aby se bránili v takzvaném informačním prostoru.

Psychologická válka hraje podle Reuters roli v amerických vojenských operacích již více než sto let. Za druhé světové války, ve Vietnamu, v Koreji a v Kuvajtu. Američané rozšířili i video, na němž se nechávají proti covidu očkovat muslimové a kdesi v pozadí kvičí prasata. Aby to v muslimských zemích vyvolalo dojem, že čínské vakcíny jsou pro muslimy, kteří nesmějí v rámci své víry jíst vepřové maso, „haram“ neboli zakázané. Američané naznačovali, že čínská vakcína obsahuje vepřovou želatinu.

Pentagon se prý zavázal, že s antiočkovací kampaní přestane, ale v obecné rovině využití falešných účtů hájí jako užitečný nástroj např. v boji s terorismem. Kampaň vedená proti čínské vakcíně podle agentury Reuters utichla v létě 2021. A bylo rozhodnuto, že všude, kde budou chtít Američané vést informační operace, musí brát v potaz výhrady a doporučení tamních amerických diplomatů.

BBC v této souvislosti připomněla, že republikánský senátor Rand Paul tvrdil, že americké peníze byly použity ke spolufinancování prací v laboratořích ve Wu-Chanu, odkud virus pravděpodobně unikl do světa. Dr. Anthony Fauci, hlavní tvář boje proti covidu v USA, však tuto tezi důrazně odmítl. Výzkumy netopýřích virů se prý vedly, ale nekončilo to prý rozšířením covidu do světa. Zaznělo, že žádný z virů, které byly předmětem studie z roku 2015, nesouvisí se Sars-Cov-2, který způsobil pandemii v roce 2020.

Server amerického listu The New York Times napsal, že původ covidu zůstává jednou z největších záhad moderní doby.

„Největší záhadou pandemie zůstává původ viru způsobujícího covid. Přeskočil virus na lidi ze zvířat prodávaných na potravinovém trhu v čínském Wu-chanu? Nebo virus unikl z laboratoře ve Wu-chanu? Američtí představitelé zůstávají rozděleni. FBI a ministerstvo energetiky došly k závěru, že pravděpodobnější příčinou byl únik z laboratoře. Národní zpravodajská rada a některé další agentury se domnívají, že přenos ze zvířete na člověka je pravděpodobnější. CIA nezaujala stanovisko. Tato otázka zůstává důležitá částečně proto, že může informovat o strategiích ke snížení šancí na další strašlivou pandemii,“ napsal k tématu NYT.

I ve veřejném prostoru lze nalézt informace podporující tezi, že virus „přešel“ ze zvířat na člověka, ale i informace, které nahrávají tomu, že virus „unikl“ z laboratoře. Takže konečnou odpověď na otázku, kde se virus vzal, nemáme. Zatím.