Debaty se účastnila také levicová ekonomka Ilona Švihlíková. Poukázala na to, že i v rámci EU existují státy, které fungují jako daňové ráje. Jmenovala konkrétně Kypr, Lucembursko a Nizozemí. Tyto státy označila příměrem, že jsou „liškou v kurníku“.

Televize v této souvislosti uvedla, že loni vzniklo 59 nových českých společností na Seychelách, což je také jeden z daňových rájů. Přibývaly i další z hlediska nízkých daní v podobných zemích.

Řada politiků je placena za to, aby daňové ráje nechali na pokoji

Švihlíková poukázala na to, že firmy se na Seychely stěhují kvůli utajení, do Nizozemí kromě nižších daní také kvůli lepšímu právnímu prostředí.

Podle Švihlíkové je boj proti daňovým únikům během na dlouhou trať. Upozornila, že řada politiků je placena za to, aby daňové ráje nechali na pokoji. Komplex problémů spojených s daňovými úniky prý v konečném důsledku ohrožuje demokratické vládnutí jako takové.

Začlenění zmíněné evropské směrnice do českého právního řádu se předpokládá k 1. 1. 2017. Zásadní novinkou bude to, že mateřské firmy budou muset rozkrýt svou majetkovou strukturu.

Nadnárodní korporace byly dlouho brány jako spasitelé naší ekonomiky

Podle Švihlíkové se v naší zemi dlouho tolerovalo neplacení daní jako něco, co je v pořádku. Mění se to až v posledních letech. Nadnárodní korporace byly dlouho brány jako velcí spasitelé české ekonomiky. Nyní už se mluví ale i o jejich odvrácené straně, například o odlivu dividend.

Náměstkyně Schillerová při svém nástupu do funkce deklarovala, že jedním z jejích cílů bude zavést samovyměřování daní. Nyní firmy zašlou finanční správě podklady a ta jim na jejich základě vyměří daň. Nově by si je všichni plátci daní měli vyměřovat sami. Švihlíková si netroufá odhadovat, zda toto opatření zvýší výběr daní.

Schillerová si naopak myslí, že v konečném výsledku se výběr daní zvýší. Podle náměstkyně by mohl tento projekt fungovat od 1. 1. 2019.

Finanční správa má kolem čtyř tisíc kontrolorů. Počet jejích zaměstnanců, kteří vyměřují daň, by se po zavedení uvedeného projektu mohl snížit o dvě třetiny. Tito lidé by se mohli přesunout do oblasti kontroly.

Daně se v EU sjednotit nepodaří

V pořadu také zaznělo, že firmy platí v Česku daň ze zisku ve výši 19 %, v roce 1999 to bylo 35 %. Tuto daň postupně snižovaly jak pravicové, tak i levicové vlády.

Švihlíková i Schillerová se shodují v tom, že v EU nedojde ke sjednocení daní, protože jde o výsostně politickou otázku a přístupy jednotlivých zemí jsou výrazně odlišné. Zmíněno bylo například Irsko s jeho nízkými daněmi, v protikladu pak Švédsko s jeho tradičně vysokým daňovým zatížením.

Zaveďme i u nás pro banky sektorovou daň

Zmíněno bylo také to, že na Slovensku mají zavedenou sektorovou daň vůči bankovním institucím. Když bychom teoreticky zavedli něco podobného u nás, za podmínek srovnatelných se Slovenskem, znamenalo by to pro státní pokladnu každoroční výnos 13–14 miliard korun. Aby se tato vyšší daňová zátěž nepřenášela na klienty bank, muselo by se to, stejně jako to mají na Slovensku, zákonem ošetřit.

Švihlíková je jednoznačně pro zavedení sektorové daně u bank. Inspirovat bychom se mohli v této věci jak na Slovensku, tak v Maďarsku.

Schillerová na otázku Václava Moravce uvedla, že první fáze elektronické evidence tržeb u nás začne platit pravděpodobně prvního prosince. Ze začátku ovšem pouze pro restaurační a ubytovací služby.