Naši západní sousedé stále řeší otázku, zda byla všechna opatření přijímaná v boji s covidem relevantní či nadbytečná.

Na jedné straně těchto debat stojí virolog Christian Drosten, jenž v časech pandemie působil jako poradce spolkové kancléřky Angely Merkelové v otázkách pandemie.

V rozhovoru pro „Redaktionsnetzwerk Deutschland“ (RND) Drosten konstatoval, že se řešení koronavirové pandemie v průběhu času změnilo v politický střet. Proto se postupně stáhl i z veřejného života.

Virolog je přesvědčen, že přijímaná koronavirová opatření byla nezbytná, ale uznal, že jednu chybu udělal. Měl prý lidem všechno lépe vysvětlit. Prohlásil, že měl jako host zavítat do různých talk show a více mluvit k veřejnosti.

„Opatření přijatá během probíhajícího školního provozu – tedy kombinace nošení roušky, testování a odlišného strukturování tříd – také přinesla změnu.“ V rozhovoru pro RND dokonce vyjádřil přesvědčení, že mohlo zemřít ještě méně lidí, kdyby se postupovalo lépe.

„Rychlá německá reakce byla tehdy (na jaře 2020) mezinárodně obdivována. Bohužel politici v Německu nevydrželi ještě pár měsíců před druhou vlnou, v zimě 2020/21, než bylo dostupné očkování. V důsledku toho zemřelo mnoho lidí, kteří zemřít nemuseli. Později jsme měli problémy s přijetím očkování. Mohlo to dopadnout lépe.“

Proti Drostenovu názoru se vymezil ortoped Andreas Gassen, který tvrdí, že proticovidová opatření byla přehnaná.

„Dnes je každému jasné, že některá opatření, jako například uzavření škol, způsobila dětem více škody než užitku. Dokonce i někdy bizarně znějící pravidla pro venkovní použití roušek byla podle mnoha odborníků tehdy nesmyslná a nakonec vedla k větší skepsi, i když jindy šlo o rozumná opatření,“ poznamenal Gassen v rozhovoru pro Bild.

Drosten si však trvá na tom, že radil vládě správně.

„Nyní přicházejí populisté a říkají: Všechna proticovidová omezení byla nesmyslná. To mě štve. Mnoha lidem, kteří se během pandemie omezili, aby ochránili ostatní, se tvrdí, že udělali něco zbytečného nebo špatného. To je záludné,“ rozzlobil se Drosten.

„Nejúčinnější byly skupinové limity, tedy ‚zákazy shromažďování‘. Uzavření škol a opatření na pracovišti, jako je požadavek pracovat z domova, byly účinné. Opatření přijatá během probíhajícího provozu školy – tedy kombinace nošení roušky, testování a odlišného členění tříd – měla také určitý efekt, ale menší. Opatření v pohostinství měla dopad jednoznačně, ale méně zřetelně. Ve studiích existuje jen málo důkazů o tom, že hygienické koncepty, jako je časté větrání a mytí rukou, byly účinné. Opatření v maloobchodě nejsou vůbec dobře ověřitelná. Ale to neznamená, že to nebylo efektivní. Někdy studie jednoduše nebyly navrženy cíleně,“ zdůraznil Drosten.

Teprve pokud by opatření nebyla přijata, mohla se projevit katastrofa, které se naštěstí podařilo zamezit.

„Zavírání škol bylo účinné, ale i jiná opatření. To byla vždy otázka politického významu. Prakticky všechny evropské průmyslové země uzavřely školy,“ zopakoval.

V rozhovoru také zdůraznil, že další opatření určitě není potřeba, imunita v populaci je čím dál tím lepší.