Výsledek rakouských voleb, kdy nakonec vyhrál Zelený Alexander Van der Bellen, je podle něj patem. „Když je to padesát na padesát, může úplně stejně vyhrát jedna nebo druhá strana,“ podotkl Höbelt.

„Francouzům nebo Američanům se vždycky obtížně vysvětluje, že v Rakousku prezident nemá skoro žádné pravomoci. Tedy v ústavě je má, teoreticky by mohl jmenovat svou vládu a rozpustit parlament, ve skutečnosti to ale žádný prezident za 70 let neudělal. To, co provedl Miloš Zeman před třemi lety, by tady voliči neakceptovali,“ dodal vzápětí s tím, že prezidentská volba je však důležitá tím, že prezident je volen lidovým hlasováním. 

• Původní text ZDE

Přímá volba prezidenta navíc podle jeho názoru ukazuje nejen přímou podporu Svobodných, ale i počet možných spojenců. „Minimálně polovina lidoveckých voličů volila Hofera, mezi sociálními demokraty většinu určitě neměl, ale i v tomto rezervoáru získal hlasů dost. Lidé často hledali paralelu s prezidentskými volbami ve Francii před patnácti lety, kde se Jean-Marie Le Pen dostal do druhého kola a v něm už žádné hlasy navíc nezískal. Republikánská solidarita tváří v tvář grázlovi z pravice. To je ale nesmysl, v Rakousku to takhle nefungovalo a nefunguje. Není důvod, aby FPÖ někdo ostrakizoval,“ doplnil Höbelt. Dojem, že jsou vyčleněni z dobré společnosti, vzniká prý jen při pohledu zvenčí.