Podle Ransdorfa má švýcarský bankovní sektor obrovskou moc a využívá ji k tomu, aby mohl nakládat s majetky cizích lidí a vydělávat na tom. Chtěl jej dostat pod tlak svou autoritou poslance Evropského parlamentu, aby ustoupil v případě Vladimíra Huňka. Tomu mají švýcarské banky kvůli administrativním průtahům zadržovat téměř 352 milionů eur, které měl zdědit po své tetě. S Huňkem prý banka ve finále úplně odmítla komunikovat, načež se nešťastný dědic měl pokusit o sebevraždu. „Není normální, aby lidé páchali pokusy o sebevraždu kvůli bankám,“ myslí si Ransdorf.

Když prý přišel do banky, nechtěl nic více, než aby mu někdo kompetentní řekl, jak bude celý spor o miliony eur nadále pokračovat. Když se delší čas nic nedělo, požádal europoslanec o písemné vyjádření, že banka nechce s klientem komunikovat. Po jeho obdržení by prý v klidu opustil budovu. Jenže místo toho na něj lidé z banky zavolali policii. Ransdorf jednoznačně odmítá, že by se choval „agresivně“, jak tvrdila banka ve svém prohlášení.

„Čekali jsme, nic se nedělo, až přišel nějaký člověk ze security a začal řvát, že nám banka nařizuje, abychom opustili budovu. Já jsem tomu člověku řekl, ať se chová slušně a nekřičí. Navíc tlumočník pana Guzmického (ten Ransdorfa do banky doprovázel, pozn. PL) nerozuměl jeho švýcarské němčině, tak jsem jej požádal, ať mluví německy. A on začal vřeštět, že švýcarská němčina je normální,“ líčil europoslanec.

Nakonec skončil na kriminální policii, původně proto, že banka chtěla od policistů ověřit věrohodnost dokumentů, které jí Ransdorf předložil. Na policii však bylo europoslanci sděleno, že je zatčen, a nasadili mu pouta. Obvinili jej, že falšoval bankovní dokumenty.

V druhé části rozhovoru pak mluvil komunistický europoslanec o tom, jak je mu líto, že jej více nepodpořila vlastní strana. Včetně předsedy Vojtěcha Filipa, i když u něj to prý Ransdorfa až tolik nepřekvapuje. „Naše komunikace je bohužel velmi úsporná,“ vysvětlil. Vychází to prý z rozdílných představ o roli KSČM. Z Ransdorfova pohledu je dnes strana poslušnou součástí establishmentu.

„To, co se děje v České republice, je výsměch normálním lidem,“ říká europoslanec. To se prý projevuje i tím, že lidé jsou ochotni volit hnutí ANO, které má všechny zlozvyky velkých stran a ještě některé navíc. „Česká politika se zredukovala jenom na kontrolu penězotoků z veřejných zdrojů a na využití moci pro vysloveně privátní účely. A podle mého názoru tomuto parazitnímu systému současná KSČM neklade dostatečný odpor,“ myslí si.

Člověkem, který by byl schopen naplňovat jinou vizi, je podle něj třeba Josef Skála, který kandiduje na předsedu strany proti Vojtěchu Filipovi. Ohlas jeho kandidatury je prý pozoruhodný. „Rozhodně z hlediska vzdělanosti a osobnostního formátu stojí Josef Skála výše než Vojtěch Filip,“ dodává. Filip navíc stojí v čele strany již deset let, a proto by mělo smysl přinejmenším uvažovat o někom novém.