Dopady pondělní francouzské tragédie jsou sledovány po celém světě, a zatímco západní svět truchlí, někteří lidé, zdá se, mají z požáru spíše radost. V době sociálních sítí je velice jednoduché sledovat tzv. „přes půl světa“ prakticky cokoliv, stejně tak je možné se k tomu vyjádřit, například pomocí emotikonů. Uživatel Twitteru Damien Rieu si všiml záplavy smějících se emotikonů od uživatelů Facebooku, kteří sledovali živý přenos požáru Notre-Dame. „Hádejte, kdo má z toho ohně radost,“ poznamenává naštvaně Rieu k záznamu, který uveřejnil na svém twitteru. Je z něj patrné, že jde převážně o muže s arabsky znějícími jmény.
Et devinez qui se réjouit de l’incendie de #NotreDamedeParis.... ?? pic.twitter.com/XG6pu3VqpC
— Damien Rieu (@DamienRieu) 15. dubna 2019
Následující video na serveru YouTube dokládá pobavené reakce více než tisícovky uživatelů Facebooku. „To je jejich pravá tvář,“ poznamenává uživatel Tokugawa.
Uživatelka Usha Brown nemá pro Francouze příliš pochopení: „Nikoho vaše hnusná stavba nezajímá. Zkuste si žít po celé roky jako cíl rasistických útoků a pak dejte vědět, jaké to je. Vy běloši jste přecitlivělí.“
Samotná katedrála Notre-Dame byla v nedávné minulosti terčem několika pokusů o útok. V září 2016 před ní bylo objeveno auto se sedmi kanystry benzinu a s texty v arabštině. Policie v souvislostí s tím zadržela tři ženy, přičemž jedna z nich byla zasnoubená s Adelem Kermichem, jedním z útočníků, kteří v roce 2016 v kostele v Normandii zavraždili 85letého kněze Jacquese Hamela podříznutím hrdla a vážně zranili dalšího muže ve věku 86 let.
O rok později došlo před katedrálou k napadení policisty kladivem, policisté útočníka posléze postřelili. Jednalo se o novináře Farida Ikkena, vyšetřovatelé později v jeho bytě měli nalézt nahrávku, na které Ikken slibuje věrnost ISIS.
Breitbart informoval ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs