Ransdorf ve svém komentáři zprvu hodnotí svůj názor na film. Prý měl strach, že film Česká televize svěřila Jiřímu Svobodovi. „Jiří Svoboda nikdy podobný veliký formát nedělal a je spíše mistrem drobnokresby a prostorově velmi vymazleného dramatu,“ píše europoslanec. Tomu se navíc úplně nelíbil Matěj Hádek v roli Jana Husa, protože prý nemá charisma. „Nakonec je ale lepší, než jsem očekával. Je sympatický a důvěryhodný,“ napsal Ransdorf, podle něhož Hádek  dal postavě opravdovost rozhodování.

Poté už europoslanec hodnotí další postavy. Královna Žofie v podání Mariky Šoposké pro něj byla příjemným překvapením a Kňažko v roli „otce“ (jak ho nazývá ve své korespondenci Hus) je přesně takový, jak si ho představoval. Balthasar Cossa, kterého ztvárnil Tomáš Dastlík, je podle něj prototypem arogance a odpornosti tehdejší církevní moci. Štěpán z Pálče v podobě Jana Dolanského je pak výborným ztělesněním toho, jaká jsou rizika přemrštěného radikalismu. „Páleč svou viklefskou horlivost až přepaloval. A jak to s ním dopadlo,“ napsal Ransdorf.

Hus vytvořil něco jako teorii spravedlivého feudalismu

Poté už se komunistický europoslanec věnuje Janu Husovi jako takovému. Podle něj Hus tvrdil, že rozkaz musí být pro podřízeného užitečný a nesmí poškozovat životní zájmy ani jeho samotného, ani jeho rodiny. „Víra je více a více opřena o Krista a méně a méně o instituce,“ myslí si Ransdorf, podle kterého se ve filmu jen velmi málo naznačuje, jaký byl Husův vztah k pravdě. „Pravda není a nemůže být něčí majetek,“ je přesvědčen.

Celý text Miloslava Ransdorfa si můžete přečíst ZDE.

Hus podle něj vytvořil něco jako teorii spravedlivého feudalismu. „Páni v ní plní své povinnosti a starají se o svou chudinu, duchovní plní své závazky a stejně tak jednají všechny další skupiny společnosti,“ napsal Ransdorf, podle kterého Hus dobře věděl, že se rozum i autorita dají zneužít.