Hostem v pátečním pořadu Interview ČT24 byl redaktor České televize Jan Šilhan, který jezdí coby pozorovatel na Ukrajinu. V rozhovoru přibližuje, jak vypadá válka zblízka. Vojáci v předních liniích si na válku již zvykli. „Je to v jistém smyslu psychohygiena, aby ti lidé mohli fungovat delší dobu. V některých případech jsou na frontě včetně Bachmutu třeba i několik měsíců,“ uvádí Šilhan. Na frontě se opotřebovávají nejen síly personální a fyzické, ale síly duševní a emocionální. I proto se ukrajinské vedení snaží s psychikou vojáků pracovat. Za jednu z nejsilnějších reportáží, které točil, Šilhan označuje tu, kdy voják evidentně ve stresu se snažil třesoucíma se rukama do zbraně doplňovat náboje.

Před točením reportáže se musel Šilhan s produkcí obrátit na zástupce 28. mechanizované jednotky, zda se k zákopům mohou přiblížit. Její konkrétní lokace musela zůstat neprozrazena, jak kvůli bezpečnosti vojáků, tak i redaktorů. „My jsme věděli, že pojedeme přímo na frontu do zákopů, ale to, že se v jednu chvíli ocitneme a budeme svědky té palby, kdy obě strany konfliktu budou 70 metrů od sebe, to jsme do poslední chvíle nevěděli,“ vysvětluje Šilhan, jak se reportáž točila. Pak se muselo improvizovat.

„Říkali, že pokud je to ‚běžná přestřelka‘ s kulomety s obvyklou dráhou letu, s očekávanou dráhou balistiky, tak pokud jsou zákopy relativně hluboké a vy příliš nevystrkujete hlavu, tak jste relativně v bezpečí,“ říká reportér, na co byli při natáčení upozorněni veliteli jednotky. Rizikem mohl být například neočekávaný útok minometem, ten však 28. jednotka nezaznamenala již dlouho, a i z toho důvodu natáčení reportáže pokračovalo. Zákopová válka je navíc dle Šilhana bezpečnější než třeba boj ve městě.