Je zřejmé, že Vladimir Putin má v současné době převahu, jelikož navzdory ekonomickým sankcím Rusku ze strany Západu, se Ukrajina stává stále více nefunkčním státem v rukách prozápadních politiků. S již skoro rok připojeným Krymem k Ruské federaci a východní Ukrajinou kontrolovanou proruskými rebely se zdá být pravděpodobné, že by mohl Putin snadno dát pokyn rebelům k akci, která by vynesla větší teritoriální zisky, míní agentura Reuters.

Dle Reuters se Kyjev obává, že by mohli proruští separatisté napadnout v brzké době pobřeží u Azovského moře, což by jim umožnilo pevninskou průchodnost s již ruským Krymem. Putinovými dalšími kroky shledává Reuters jen to, co bude pro něj a samotné Rusko nejlepší, bez ohledu na kritiku Západu ruské snahy o expanzi.

„Všechny možnosti jsou otevřeny,“ míní významný západní diplomat působící v současné době v Moskvě a dodává: „Ale nakonec je to vše o Putinovi a jeho udržení si moci a on udělá vše proto, aby tohoto dosáhl.“ Vzhledem k jeho detailní znalosti minských mírových dohod z 12. února, jichž se zúčastnili státníci Německa, Francie, Běloruska, Ruska a Ukrajiny, podotýká, že je zde velmi malá šance pro vytěžení dobrého výsledku pro Ukrajinu. Jako nejlepší řešení konfliktu na Ukrajině shledává tento významný západní diplomat navrácení situace do roku 2013, tedy do doby před začátkem konfliktu. Všechna ostatní řešení považuje za dlouhé, těžce řešitelné války v oblastech východu, které mohou dokonce skončit rozdělením Ukrajiny.

Současná situace, kdy se proruští separatisté zmocnili strategicky důležitého města Debalceve nacházejícího se mezi Doněckem a Luhaňskem, ujišťujíc ze strany separatistů veřejnost, že toto město nebylo součástí mírové dohody z Minsku, vyvolávají u amerického prezidenta Baracka Obamy tendence k znovuprojednávání možnosti o poskytnutí zbraní na podporu obrany Ukrajiny, popisuje Reuters.

Americký senátor John McCain si myslí, že Vladimir Putin zatím slaví úspěch: „Vladimir Putin chce, aby Ukrajina nebyla součástí Evropy a zatím se mu v tom daří,“ prohlásil senátor John McCain v nedělním televizním rozhovoru.

Celý text zde

Podle Reuters je pro Vladimira Putina, který stále popírá dodávání zbraní na východní Ukrajinu, současný pohled na mapu Ruska a jeho pohraničí rozhodně příjemnějším pohledem než ještě před rokem. Krym byl znovunavrácen Rusku a snaha Ukrajiny integrovat se do Evropské unie a stát se popřípadě i členem NATO naráží na odpor Kremlu. Východní, rusky mluvící část Ukrajiny se sice nenachází na území Ruské federace, je zde však jasný silnější vliv Kremlu, nežli Kyjeva.

Rusko rovněž ovládá území Jižní Osetie a Abcházie, dva separatistické regiony v Gruzii, kterým Ruská federace uznala nezávislost po pětidenní válce s Gruzií v roce 2008. Moskva podepsala s Jižní Osetií minulý týden hraniční dohodu, která podle Tbilisi zvyšuje potenciální riziko připojení tohoto území k Ruské federaci. Území Abcházie již podepsalo dohodu o „strategickém partnerství” s Ruskou federací v listopadu. Dle Reuters je ruský vliv ještě dále na západ, nežli jen na východní Ukrajině, konkrétně se jedná o „mírotvorné” ruské jednotky působící v moldavském Podněstří, které se již dvacet let snaží o odtržení od Moldavska.

Reuters dodává, že je možné, že by v budoucnu Vladimir Putin aplikoval stejnou politiku i na jiné regiony, jelikož poradce Kremlu Vladislav Surkov má na starosti jak Ukrajinu, tak i právě již zmiňovanou Gruzii. Dle Reuters se někteří západní představitelé obávají uplatnění podobné politiky i na jiných územích bývalého Sovětského svazu. Britský ministr obrany řekl minulý týden o Putinovi, že představuje „skutečné a bezprostřední nebezpečí“ pro země jako jsou Estonsko, Lotyšsko nebo Litva. Náměstek předsedy Evropské komise Valdis Dombrovkis uvedl, že Rusko překresluje mapu Evropy silou. Tisková mluvčí amerického ministerstva obrany Jen Psaki zmínila o Rusku, že: „Podkopává mezinárodní diplomacii a multilaterální instituce – základy moderního světového pořádku,“ píše Reuters.

Podle Reuters Vladimir Putin nesouhlasí se současnou americkou hegemonií a jí utvořeným světovým pořádkem postaveným na zájmech Washingtonu. Nelíbí se mu hlavně vnucování standardů a pravidel ze strany USA, které dle něj ony nedodržují.

Avšak mnohem důležitějším zájmem, nežli kterákoliv jiná republika bývalého Sovětského svazu, je pro Putina a Rusko Ukrajina. Ukrajinu vidí jako kolébku ruské civilizace a stejně tak i jako jeden národ s Ruskem. Nedávná zpráva vydaná výborem Sněmovny lordů zabývající se záležitostmi ohledně EU uvádí, že bylo velkou chybou neseznámení se precizněji se vztahem Ruské federace k Ukrajině před začátkem konfliktu. Sergej Karaganov, jakožto hlava think tanku nezávislé ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku míní, že Západ po skončení studené války nebral ohled na zájmy Ruské federace na Ukrajině a o obavách Ruska přibližování Ukrajiny s NATO, píše Reuters.

Jako důsledky těchto činů uvádí Sergej Karaganov zvýšení popularity Vladimira Putina a důvěru lidu v něj, který zklamáním přestává uznávat systém hodnot západní demokracie. Stejně jako Putin i on říká, že změny musí především přijít z Evropy, ne z Ruska, aby se snížila pravděpodobnost začátku konfliktu. Zdůraznil, že rok od svržení prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče, které vyvrcholilo rebeliemi ve východních oblastech Ukrajiny, se pomyslná propast mezi Moskvou a Západem stala nebezpečně velkou, větší než dlouho předtím. „Po vítězství ve Studené válce nyní Evropa prohrává,“ napsal Sergej Karaganov pro ruský list Rossijskaja Gazeta. „A vstupuje do nové fáze mezinárodních vztahů nejednotná, opět na hraně možné konfrontace, nebo dokonce válečného konfliktu,“ dodává na závěr Sergej Karaganov.