„Krize mění energetiku. Uhlí zažívá renesanci,“ píše se v článku na serveru iUhlí.cz – že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a s ní spojenými problémy s dodávkami ruského plynu do Evropy se některé země v rámci hledání alternativ vracejí ke spalování uhlí, i z toho důvodu, že v srpnu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí.

„Tímto směrem vykročily například německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo zhruba 45 procenty, největšími odběrateli ruského uhlí byly Německo, Polsko a Nizozemsko,“ dodává ještě autor ve zmíněném článku.

Změnu situace okomentoval pro server iRozhlas.cz také David Klimeš, redaktor Hospodářských novin.

„Ještě na počátku roku nebylo opovrženíhodnější suroviny než uhlí. Unijní Zelená dohoda, která nás má dovést k bezemisní budoucnosti, požadovala co nejrychlejší ukončení pálení uhlí a přechod na obnovitelné zdroje,“ napsal s tím, že Evropské státy v minulých letech oznamovaly závazky, že se definitivně uhlí zbaví a že ČR se připojila s mezníkem roku 2033.

„Pak Vladimir Putin napadl Ukrajinu a vše je jinak,“ dodal. Současně ale upozornil, že zatím žádná země neoznámila změnu svého mezníku na tzv. konec uhlí. Zda nás tato oznámení teprve čekají, je otázkou. 

To, že uhlí je opět v kurzu, potvrzuje i změna na předních pozicích světových miliardářů. Do popředí tohoto žebříčku se podle serveru iDnes.cz v posledních měsících dostal jeden z největších producentů uhlí na světě – indický uhlobaron Gautam Adani. Podle agentury Bloomberg se Adani stal třetím nejbohatším člověkem na světě a jeho jmění se nyní pohybuje okolo 110 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Zatímco většina největších miliardářů v letošním roce tratila, on na krizi naopak vydělal. Ke svému čistému jmění se mu podařilo přičíst 40 miliard amerických dolarů (970 miliard korun).

Pro příklad těch, kteří na renesanci uhlí bohatnou, ale nemusíme chodit až do Indie. I v našich končinách se najdou lidé, kterým tato situace přinesla obrovské peníze. Někteří dokonce bohatnou dvakrát.  

To je přesně případ i Daniela Křetínského. Jeho německá elektrárna Mehrum, která byla odstavena, se kvůli energetické krizi opět vrací do provozu. Píše o tom server tydeníkhrot.cz s tím, že odškodnění, které Křetínského holding EPH za předčasné vypnutí zdroje získal, mu zůstane. A není to málo peněz, má se jednat až o 41 milionů eur (zhruba 1 miliarda korun), a to navzdory tomu, že elektrárna bude dál vyrábět elektřinu a tedy bude generovat další zisky.