Poukázal na to, že ministr české vlády promluvil na setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu 71 let po skončení války.

Joch odmítl ty, kteří Hermana za jeho vystoupení na sněmu sudetských Němců kritizovali. „Kdyby se doporučením těchto lidí řídili Američané, pak v roce 1936 Seveřané stále nemluví s Jižany, v roce 1989 Italové s Rakušany, v roce 2033 stále ještě Francouzi nebudou mluvit s Alžířany a v roce 2046 Američané s Vietnamci,“ píše Joch.

Krev schne rychle

Podle něj je dobře, že ministr české vlády sudetské Němce přátelsky oslovil. „Jak říkal Charles de Gaulle, ‚krev schne rychle‘. Přicházejí nové problémy, nová nebezpečí a bývalí nepřátelé se stávají novými spojenci,“ uvádí Joch s tím, že spojenců nemáme nikdy dost.

A poukazuje na to, že Bavorsko, stejně jako ostatní středoevropské země Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko i Rakousko, zastává v otázce islámské migrace tu samou rozvážnou pozici.

Bavoři mají realističtější postoj než mnozí jiní Němci

„A v otázce ruského harašení zbraněmi má většina obyvatel této sebevědomé země zřejmě realističtější postoj než mnozí jiní Němci, kteří vůči Rusku trpí stockholmským syndromem,“ myslí si.

Smíření se sudetskými Němci tudíž považuje za prozíravé. „Koneckonců, sudetští Němci naši krajané byli. Ano, v letech 1938–45 většinou stáli na špatné straně; ale nezapomínejme, že v letech 1948–89 většinou stáli na té správné, a naše země v důsledku tehdejšího režimu na té špatné. A mnozí naši tehdejší vládcové se připravovali západní Evropě provést to, co v letech 1938–45 provedli Evropě střední Hitler a Stalin,“ dodal Roman Joch.