Podle politického geografa je velmi těžké předvídat, co se v Rusku stane: „Vladimir Putin je u moci 23 let, takže nevíme, co se pak bude dít. Není se čeho chytit, protože se tam moc nestřídá, a to už od roku 2000.“

V každém případě se podle něj dá však předpokládat, že bude snaha minimálně nějakou „přechodnou dobu“ udržet fasádu, jako že se nic nestalo, vše pokračuje dál. Často se tak spekuluje o různých jménech, například o ruském opozičníkovi Alexeji Navalném.

Komentoval text Navalného, v němž nešetří kritikou na všechny strany, ale o Putinovi se nezmiňuje. Podle Romancova se ale objevil názor, že je dost nepředstavitelné, že by snad Navalnyj mohl takto dlouhý text dostat z vězení. „Okamžitě se tak objevily hlasy, které zpochybňují autenticitu minimálně celého textu. Není samozřejmě vyloučeno, že vypustil jen ,nějaké teze‘ a jeho tým to dopracoval tak, jak si asi myslí, že by to řekl. To samozřejmě spekuluji,“ uvádí politický geograf v rozhovoru pro pořad Osobnosti Plus.

Navalnyj představuje typického ruského opozičníka, a to v tom ohledu, že strhává veškerou pozornost na sebe. Také se potřebuje vymezit vůči Putinovi a jeho režimu, ale to všichni vědí. Proto teď nepotřebuje Putina kritizovat. Ostatně i Putin ho označil za nepřítele, pokračuje Romancov.

Opozice by se sice byla schopna shodnout na změně v Kremlu, ale nejde jí o změnu režimu. „Jim primárně nejde o odstranění Putina, ale o to, kdo po něm převezme žezlo. Navalnyj to chce sám pro sebe a to mu, pravděpodobně, přijde důležitější než změna režimu,“ míní Romancov.

Pokud by se Navalnyj přece jen dostal do čela Kremlu, nejde podle geografa nic moc očekávat. „Myslím, že by to byl vládce, který by se stejně jako všichni před ním snažil zbytku světa dokázat – a nám především –, že Rusko je velké, Rusko je silné a je s ním zapotřebí nejen komunikovat, ale v mnoha ohledech ho i poslouchat,“ uzavírá Michael Romancov.