Nejprve se Stanislav Křeček vyjadřoval ke zprávě o stavu romské menšiny za rok 2017. „Pokud se sami Romové nezačnou starat a zajímat o svůj život, situace se nezlepší. Řeči o diskriminaci jsou jen výmluvou a snahou o zastírání pravého stavu věci,“ tvrdí zástupce ombudsmana na sociálních médiích.

Ale pustil se do něj bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický: „Pane Křečku, přiznám se, že jsem trochu rozpačitý z toho, že se, ač vysoký státní úředník, chováte (i zde teď, když zpochybňujete zprávy, které schválili poslanci, což státním úředníkům nepřísluší) často jako politik – to nemá opodstatnění,“ kritizuje advokáta. „Ale k věci samé: opakovaně jsem se jako místostarosta pro bydlení na Žižkově setkával s diskriminací Romů při sjednávání nájmů u soukromých pronajímatelů. Byt byl volný jen do té doby, než se ukázalo, že zájemce o něj je Rom. To je prostě fakt,“ konstatuje.

„Dopřávám si privilegia nazývat věci pravým jménem. Kdo ty Romy na Praze 3 diskriminoval? A jak?“ ptal se Křeček.

Stropnický mínil, že Romy diskriminovali pronajímatelé bytů, kteří, když se Romové přišli na byt podívat, měli vždy obsazeno. A podle něj by Křeček jako státní úředník neměl veřejně pochybovat o vládních rozhodnutích.“ Ale já nejsem státní úředník, já jsem ve veřejné funkci, kde mám vyjadřovat svá zjištění a své poznatky,“ bránil se zástupce ombudsmana.

Na to se našly hlasy, které tvrdily, že Stropnický zaměňuje svobodu volby s diskriminací. Stropnický se hájil, že svobodná volba může vést k diskriminaci a jako příklad dával hypotetickou situaci, ve které by Romům byl zakázán vstup do některých restaurací. „Nápis na domě nebo restauraci je zásah do veřejného prostoru a ten samozřejmě je třeba hlídat a chránit před projevy diskriminace. Ale zde mluvíme o činech a rozhodnutích. To je něco jiného. Zaměňování pojmů vede k nedorozuměním a hledět na problematiku Romů jen prismatem diskriminace je cesta do nezměněného stavu věcí a konec konců i urážkou zdravého rozumu a zkušeností občanů…“ udržel si poslední slovo Křeček.