Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod byl v minulém týdnu prvním, kdo uvedl, že poškození plynovodu Nord Stream bylo úmyslné. Nechtěl ale veřejně hovořit o tom, kdo to mohl spáchat.

Jeho lotyšský kolega byl později konkrétnější, když výbuch označil za „součást hybridní války“, která je v Evropě tradičně připisována Rusku.

Dánský ministr obrany Morten Bodskov byl ještě konkrétnější, když prohlásil: „Rusko je v Baltském moři silně vojensky přítomno a my očekáváme, že bude dál chřestit zbraněmi.“

Rusko, které bylo vlastníkem zničeného plynovodu, předložilo celou záležitost Radě bezpečnosti OSN. Současně měl podle agentury RIA Novosti ruský velvyslanec v Kodani požádat dánskou vládu, aby mu jako vlastníkovi sdělila zjištěné informace o výbuchu plynovodu.

V New Yorku se Rada bezpečnosti tématem skutečně zabývala, Dánsko ani Švédsko jako bezprostředně dotčené země se však projednávání neúčastnily. Pouze zaslaly své písemné vyjádření, kde konstatují, že výbuch podle jejich šetření nemohl být schopen provést nikdo jiný, než „státní entita“.

Mluvčí ruského MZV: Už i v USA se ozývají takové hlasy

Na jejich neúčast reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, podle které měl dánskému velvyslanci při OSN účast na jednání zakázat osobně ministr Kofod. Ten později přidal mediální vysvětlení, že důvodem byla „snaha Ruska nastavit kurz pro diskusi o sabotáži a odvést pozornost od událostí na Ukrajině“. Právě proti tomuto výstupu se mluvčí Zacharovová ohradila.

Ministr Kofod, sociální demokrat a bývalý europoslanec, v něm totiž také hovořil o „šíření nepravdivých informací o údajném zapojení Západu do bombardování plynovodů“ ze strany Ruska. K ruské žádosti o sdílení informací uvedl, že dánská vláda je rozhodnuta odmítnout jakoukoliv účast Ruska na vyšetřování zločinu.

Zacharovová k tomu podotkla, že jakákoliv ruská vyjádření směrem k USA přišla až poté, co jim za likvidaci plynovodu veřejně děkoval vlivný polský europoslanec a bývalý ministr zahraničí Sikorski.

„Rusko uvádělo výhradně fakta a přímé citace z prohlášení na nejvyšších a nejvyšších úrovních (jedna, dvě, tři), která svědčí o zájmu řady zahraničních zemí, především USA, na zničení plynovodů. Pouze přímá řeč, citace a data,“ zdůraznila mluvčí.

A k vyjádření pana Sikorského podotkla, že „Polsko je stejně jako Dánsko členem vojenského bloku NATO, jehož síly mají plnou kontrolu nad námořní zónou, kudy vede potrubí. Pravidelně se zde konají také námořní cvičení NATO“.

Kromě toho podle ní uvádělo Rusko pouze všeobecně známá fakta, například že námořní zóna, kudy vede potrubí, je pod kontrolou členských států NATO. Nebo slova amerického ministra obrany Austina několik dní po výbuchu, ve kterých se pochvalně vyjadřoval o schopnostech amerických podvodních dronů.

„Již v samotných Spojených státech se ozývají hlasy odborníků a zástupců establishmentu, které hovoří ve prospěch pravděpodobného zapojení zpravodajských služeb této země do sabotáží,“ poznamenala také Zacharovová. Což dokládala citací bývalého senátora Richarda Blacka: „Zdá se, že německý kancléř Scholz projevuje jen velmi málo loajality nebo náklonnosti k německému lidu a ohrožení jeho finanční stability ho nezajímá. Pod jeho vedením přerušili dodávky zemního plynu a upřímně si nedovedu představit, že by dovolil CIA nebo s ní souhlasil, aby zničila německé plynovody. A zároveň si nemyslím, že by to USA udělaly bez jeho souhlasu.“

K vystoupení dánského Jeppe Kofoda ještě dodala, že i v Dánsku byly zaznamenány hlasy expertů na mezinárodní právo, upozorňující ministra, že vyloučit vlastníka plynovodu z vyšetřování jeho poškození není podle mezinárodního práva možné.

A neodpustila si poznámku, že v případech, kdy bylo obviněno Rusko, tak se Dánsko coby loajální člen NATO na „nastavování kurzu pro diskusi“ vždy podílelo.

Ukrajinský manažer: Zabudování výbušniny, sovětský standard

V západních médiích se mezitím začala šířit hypotéza, obviňující ze zničení plynovodu samotné Rusko, které prý mělo výbušniny do plynovodu nainstalovat už při jeho pokládání a nyní se rozhodlo této „finální“ možnosti využít.

Britský The Telegraph k tomu jako svůj zdroj citoval Andreje Koboljeva, ukrajinského politika a byznysmena, bývalého ředitele Naftogazu. Ekonom Koboljev, který ukrajinský energetický gigant řídil v letech 2014–2021 (už v té době byl boj proti Nord Streamu 2 jednou z jeho hlavních agend), britskému deníku řekl, že se jedná o starou praxi ještě z dob Sovětského svazu, která do kritické infrastruktury vždy zabudovávala výbušniny, aby ji mohla odpálit, pokud by se dostala do rukou nepřítele.

„S vědomím, že mnoho z těch lidí dříve působilo v KGB by nás nemělo překvapovat, že používají její standardy,“ řekl Koboljev.

Podle něj jsou všechny plynovody vybaveny vysoce citlivými senzory, které by musely zachytit jakoukoliv manipulaci s potrubím. „I na Ukrajině takové máme. Gazprom se všemi svými penězi na Nord Stream 2 určitě nainstaloval ještě citlivější,“ myslí si.

Pokud tedy mohutné nálože nebyly na plynovod instalovány za jeho provozu, muselo se tak podle ukrajinského experta stát již při jeho konstrukci.

„Nejdůležitější věcí, kterou potřebujete, je stavební hluk, abyste v něm skryli své konání,“ říká Koboljev. Ten působil ve vedení Naftogazu od roku 2002, předtím tři roky pracoval v analytické společnosti PricewaterhouseCoopers.

Také doplnil, že Gazprom na stavbu Nord Stream 2 přivezl vlastní stavební lodě, když letos na jaře po uvalení amerických sankcí musela skončit švýcarská firma. Místa, kde lodě Gazpromu působily, byla podle Koboljeva u ostrova Bornholm velmi blízko pozdějším výbuchům.