Španělské Katalánsko s hlavním městem Barcelonou volá už pár let po nezávislosti na zbytku Španělska. Centrální vláda  Madridu referendum o nezávislosti Katalánska odmítá, jenže tím vlastně jen posilují pozici španělských separatistů. Podobné je to se situací v Bavorsku, kde také posiluje separatistická strana, která má dost valících se uprchlíků a žádá nezávislost na centrální vládě v Berlíně. Po nezávislosti na Paříži zase čas od času volají horkokrevní Korsičané.

Kdo za to může? Najdou se tací, kteří řeknou, že za vším stojí Kreml, jenže podle Visingra je spíš přání otcem myšlenky.

„Naopak tím, co spolu s financemi a hodnotami hraje zřejmě největší roli, je samotná Evropská unie a chování tamních činitelů. To, že v řadě zemí roste podpora těch, kdo chtějí Unii oslabit, popř. rovnou rozpustit, má zákonitý odraz v tom, že v řadě regionů roste podpora těch, kdo již nechtějí zůstat v oněch státech. Centrální vlády tak působí při pohledu z regionů podobně jako ‚Brusel‘ při pohledu z jednotlivých států. Jinak řečeno, narůstá touha přenést (případně vrátit) rozhodování na nižší úroveň, takříkajíc blíž k lidem,“ píše Visingr v komentáři pro server Echo24.cz.

Celý článek naleznete zde.

„Zdá se, že jedinou evropskou zemí, jejíž politická reprezentace to opravdu pochopila, je Velká Británie. Ta to dokázala nejen v době konání referenda o skotské samostatnosti, ale také (nebo spíše zejména) při referendu o Brexitu a následném vyjednávání. Brusel je značně překvapený z tvrdého přístupu Britů, jelikož funkcionářům Unie evidentně uniká, že britští politici se dnes zodpovídají jen svým voličům, pro něž chtějí to nejlepší,“ dodává.

Aby těch problematických států nebylo málo. Visingr nabízí ještě dva – Belgii a Grónsko. Belgie je podle jeho názoru do značné míry umělý a velmi křehký stát, protože Vlámové a Valoni žijí spíš vedle sebe než spolu. Kdyby Brusel nebyl hlavním městem EU, Belgie by se prý už dávno rozpadla na dva státy.

Pokud jde o Grónsko, tento ostrov patří Dánsku a donedávna to byl spíše chudý příbuzný, jenže díky globálnímu oteplování jsou teď dostupnější bohatá ložiska surovin na ostrově a obyvatelé Grónska možná budou stát o nezávislost.