Další kolo hádky o peníze v Evropské radě. Babiš má za úkol vetovat snížení plateb na zeměděltví a strukturálních fondů.

Nejpravděpodobnější je, že premiéři a prezidenti během čtvrtku a pátku odsouhlasí pouze harmonogram schvalování VFR. Původní záměr Evropské komise (EK) schválit rámec ještě před volbami do Evropského parlamentu (EP), které se uskuteční v červnu 2019, pomalu bere za své. Komise chtěla z jednání vyřadit nový europarlament z obavy, že v něm zasedne mnohem méně eurofederalistů a naopak přibude více poslanců hájících národní zájmy. Návrh předložený Komisí však obsahuje příliš mnoho sporných bodů. Nejvyšším představitelům států se zatím nepodařilo dosáhnout ani rámcové dohody o podobě rozpočtu. Jednání nabírají proti původnímu plánu Komise zpoždění. Takže se zvyšuje šance, že rozpočet nakonec budou schvalovat europoslanci s čerstvým mandátem od voličů.

Zakalená křišťálová koule

V médiích hlavního proudu již byli již několikrát citování různí analytici bank, penzijích a investičních fondů, kteří údajně vědí, kolik budeme platit a kolik z Bruselu dostaneme. Vesměs tvrdí, že členství v EU pro nás bude i nadále výhodné. I když by podle nich čistá pozice ČR, neboli rozdíl mezi platbami do společné kasy a dotacemi z EU, měla klesnout z plus 50 až 80 miliard Kč na zhruba plus 20 miliard Kč. Dámy a pánové, které cituje mainstream, zřejmě mají nějakou věšteckou křišťálovou kouli. Dovolím si však velmi pochybovat o její kvalitě. Asi nejvýmluvněji ji dokládá částka více než 750 miliard Kč, kterou stát v minulosti vynaložil na sanaci českých bank. Tedy špatných rozhodnutí odborníků, jejichž pravdy nám do omrzení citují hlavní sdělovací prostředky.

Ani předsedové vlád, kteří právě o víceletém rozpočtu rozhodují, ani jejich ministři financí, ještě nejsou schopni říci, jaká bude čistá pozice zemí, které zastupují. Ještě totiž zdaleka nejsou schváleny ani parametry a struktura rozpočtu. A hlavně ani podmínky, za kterých bude možné čerpat. Každý z těchto parametrů má přitom zásadní dopad na celkovou čistou pozici. Až úplně na závěr celého kolotoče jednání pak budou schvalovány programy jednotlivých evopských fondů. Včetně podmínek "kdo" a "za jakých okolností" může čerpat dotace.

V případě projektů financovaných ze strukturálních fondů je kvalifikační parametr "kdo" stanovován vazbou ekonomické veličiny hrubého národního produktu (HDP) na obyvatele na daném území - státu nebo kraje - k průměru EU. Evropská Rada stanoví hranici, která říká, že kdo vykazuje HDP na hlavu nižší, může obdržet dotace. Kdo vykazuje vyšší ekonomický výkon vyjádřený tímto ukazatelem, nedostane nic. I jen tento jediný parametr, který bude schvalován až na konci všech jednání, je přitom schopen čistou pozicí státu pohnout o desítky miliard. Pokud by vláda nedokázala "uhájit perimetr" byť i jen v tomto jediném koeficientu, tak se nám klidně může stát, že už od roku 2021 bude ČR do Bruselu více platit, než z něj dostávat. Jak to celé dopadne dnes ve skutečnosti nikdo neví. A dozvíme se to až na závěr celé série jednání.