Ruský koncern Almaz-Antej, který je výrobcem systémů protivzdušné obrany, oznámil na dnešní tiskové konferenci výsledky svých testů ohledně tragédie malajsijského letu MH17. Výsledky svého vlastního vyšetřování oznámila dnes také nizozemská bezpečnostní komise. Boeing 777 s téměř 300 lidmi na palubě byl sestřelen nad Ukrajinou 17. července 2014 a jeho sestřelení je předmětem mezinárodního vyšetřování.

Generální ředitel firmy Jan Novikov oznámil výsledky firemního vyšetřování a testů, které mají být dále předány do rukou nizozemské vyšetřovací komise. Podle experimentu firmy bylo malajsijské letadlo sestřeleno raketou 9M38, kterou ruská armáda vyřadila ze svého arzenálu v roce 2011.

Firma uskutečnila experiment na odepsaném ruském letadle Iljušin 86, protože nákup Boeingu by se příliš prodražil, řekl Novikov. Jeho poradce Michail Malyševskij řekl, že nizozemské modelování trpělo nedostatky a že experiment firmy potvrdil průnik tří frakcí raketové munice do pláště letadla.

Almaz-Antej využily při svém vyšetřování kromě experimentu také firemní superpočítač, který prověřil 14 milionů kombinací, jež se snažily sladit rozptýlení vraku letadla s balistickými daty.

Podle poznatků firmy byla raketa vystřelena z oblasti kolem vesnice Zarošcenskoje, která byla v této době pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.

Trajektorie ze Sněžného by nepoškodila levou stranu letadla

Podle Malyševského je dnes možné jednoznačně tvrdit, že pokud bylo letadlo sestřeleno systémem země-vzduch Buk, potom šlo o raketu 9M38 z oblasti vesnice Zaroščenskoje.

Modelování pádu letadla ukázalo, že kdyby byly rakety vystřeleny z oblasti Sněžnoje, tak by levá strana letadla nebyla poškozena částicemi rakety.

Při modelování firma v rámci druhé varianty zkusila modelovat střet letadla s raketou z trajektorie z oblasti Sněžnoje. Experiment měl potvrdit, že v takovém případě by nebyla poškozena levá strana křídla a vůbec levý motor.

Podle mínění koncernu lze tvrdit, že letadlo bylo sestřeleno protileteckou raketou 9M38, která není ve výrobě od roku 1986 a není v ruské výzbroji od roku 2011 vzhledem k tomu, že životnost raket je 25 let.

Generální ředitel firmy Novikov dále zdůraznil, že je vyloučené, že by k sestřelení došlo moderní raketou 9M38M1, jelikož tento druh rakety zanechává na korpuse charakteristické poškození, které na malajsijském letadle nebylo detekováno.

Koncern Almaz-Antej je podle slov svého ředitele připraven předat výsledky svého výzkumu mezinárodní komisi a také soudu. V souvislosti s tím Novikov zrušil status „tajné“ z části materiálů firmy, tak aby mohly být představeny k prozkoumání mezinárodní komisi.

Na firmu byly uvaleny sankce, byl zablokován její majetek a bylo omezeno právo dodávat výrobky dvojího užití. Almaz-Antej se kvůli tomu obrátila na soud a žádá o jejich zrušení.

Nizozemská komise: Raketa 9M38 ze systému Buk explodovala nad a vně levé části kokpitu

Tisková konference firmy byla načasována na den, kdy výsledky svého vyšetřování zveřejnila také nizozemská strana.

Podle jejích poznatků bylo letadlo sestřeleno raketou série 9M38 s válečnou hlavicí 9N314M ze systému země-vzduch Buk. Raketa detonovala zvnějšku a nad levou stranou kokpitu letadla.

Jiné scénáře, které by mohly vést k sestřelení letadla, byly vzaty komisí v úvahu a vyloučeny v souladu s důkazy.

Náraz zabil tři lidi v kokpitu letadla a způsobil poškození struktury stroje na přední straně letadla, což vedlo k rozpadu za letu a k tomu, že zbytky letadla byly rozesety v oblasti 50 km² u vesnice Petropavlivka a města Hrabove.

Místo, odkud šla trajektorie rakety, není možné identifikovat, mohlo jít o oblast kolem 320 km² na východě Ukrajiny a podle komise je třeba další vyšetřování, které neodpovídá mandátu nizozemské komise. Jinými slovy, zpráva komise neurčila odpovědnost za sestřelení letadla.

Zpráva konstatuje, že ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny se přenesl do vzduchu na konci dubna 2014 a že 14. července došlo k sestřelení Antonova An-26, 16. července Suchoj Su-25 a mělo v obou případech jít o sestřelení „silnými zbraňovými systémy“, které mohly ohrozit leteckou výšku civilních letadel.

Přestože (západní) zpravodajské služby, politici a diplomaté věděli o intenzifikaci bojů na východní Ukrajině, na zemi a ve vzduchu, nebyla tato situace považována za risk pro letecký transport. Podle komise se všichni zaměřovali na vojenské operace a geopolitické důsledky konfliktu.

Ukrajinské úřady měly dost informací k preventivnímu uzavření leteckého prostoru

Ukrajinské úřady podle zprávy měly dost informací a důvodů pro to, aby uzavřely letecký prostor nad oblastí konfliktu jako předběžné opatření. Přitom omezení, která byla učiněna (uzavření letových výšek pod 26 000 stop/asi 8 km) z iniciativy vojenských úřadů, měla sloužit k tomu, aby byla ochráněna vojenská letadla před útoky ze země a došlo k oddělení vojenské a civilní letecké dopravy. Úřady předpokládaly, že jde o dostatečný krok a že letadla ve výšce nad 26 000 stop jsou v bezpečí.

Iniciativa uzavřít letovou výšku na 32 000 stop (asi 11 km), což bylo následně učiněno 14. července 2014, přišla ze strany civilní kontroly leteckého provozu a důvody pro to zůstávají nejasné. „Ukrajinské úřady nevzaly dostatečně v úvahu možnost, že civilní letadla nad Ukrajinou by mohla být sestřelena,“ píše se ve zprávě.

Malaysia Airlines předpokládaly, že neomezený letecký prostor nad Ukrajinou je bezpečný a situace na východní Ukrajině nezakládala důvod pro to, odklonit letovou trasu. Skoro všechny letecké společnosti tuto trasu využily a nad oblastí konfliktu proletělo ten den 160 letadel.

Vyhodnocení úřadů v zemi, kde je válečný konflikt, negarantuje bezpečnost

Sestřelení MH17 ukazuje podle komise na to, že neomezení leteckého prostoru neznamená bezpečnost, pokud je stát, který prostor spravuje, ve válečném konfliktu. Podle jejího názoru by v takovém případě měly státy přistoupit k uzavření leteckého prostoru jako k prevenci.

Komise došla k závěru, že v souvislosti se sestřelením malajsijského letadla nad Ukrajinou „strany letecké dopravy, kterých se věc týkala, adekvátně nerozpoznaly risky válečného konfliktu na východní Ukrajině k přeletu civilní leteckou dopravou“.

Podle komise neexistují důkazy o přítomnosti dalšího vojenského nebo civilního letadla v přímé blízkosti letu MH17. Nejbližší letadlo bylo od MH17 33 km vzdáleno, a to podle kontroly Dnipro Radaru, který sektor kontroloval. Video nizozemské komise rekonstruující sestřelení letadla je zde.

Ruské a ukrajinské reakce

Zveřejněné výsledky a nezaujatost vyšetřování nizozemské komise zpochybnila ruská strana. Především proto, že zpráva neidentifikovala místo, odkud byla raketa země-vzduch vystřelena. Senátor a předseda obranného výboru Ozerov také kritizoval, že Rusko nebylo k vyšetřování přizváno a jeho nabídky ke spolupráci nebyly vyslyšeny. Podobně se vyjádřil také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Předseda ukrajinské vyšetřovací komise sestřelení letadla MH17 a místopředseda vlády Hennadij Zubko reagoval na závěry nizozemské komise s tím, že podle jeho názoru ukrajinská strana splňovala všechny požadavky ICAO (Mezinárodní organizace civilního letectví), a zdůraznil, že ukrajinská strana chápe sestřelení letadla jako teroristický útok, který nebylo možné prognózovat.