Historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) žádá omluvu po čerstvě inaugurovaném prezidentovi Petru Pavlovi za to, že jej v předvolební kampani neprávem obvinil ze lži. Předmětem kontroverze je Pavlova kariéra v represivních složkách komunistického režimu. Blažek, který se dlouhodobě zabývá československými poválečnými dějinami, před prezidentskou volbou opakovaně upozorňoval na skutečnost, že Pavel byl před listopadem 1989 příslušníkem komunistické vojenské rozvědky, oficiálně označované jako Zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády (ČSLA), v níž působil pod krycím jménem Pávek. Petr Pavel toto tvrzení opakovaně zlehčoval, odmítl informace o své předlistopadové minulosti zveřejnit na svých webových stránkách a dokonce historika obvinil ze lži.

Petr Pavel během volební kampaně mimo jiné ve studiu CNN Prima News o Blažkovi prohlásil: „Já bych doporučil někdy si pozvat skutečného historika. Petr Blažek se nevyjadřuje jako historik a navíc neříká pravdu... Petr Blažek se už delší dobu nevyjadřuje jako historik, vyjadřuje se spíš jako politik, který by sám vedl kampaň. Navíc používá argumenty, které nejsou pravdivé.“

Nyní však došlo k výraznému obratu v Pavlově interpretaci vlastní minulosti. „V roce 1988 před nástupem na postgraduální kurz jsem se stal členem Zpravodajské správy Generálního štábu,“ píše se v Pavlově oficiálním životopise publikovaném na webových stránkách Pražského hradu.

Petr Blažek vzápětí celou záležitost okomentoval ve statusu na facebooku slovy: „Těší mne, že Petr Pavel konečně popsal sice pouze stručně, ale věcně, co před listopadem 1989 dělal. Zpravodajská správa Generálního štábu ČSLA byl oficiálni název komunistické vojenské rozvědky vybudované podle vzoru sovětské GRU (zkratka je z ruského akronymu znamenajícího Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije, česky Hlavní správa rozvědky). Udělal to sice až po volbách, ale v tomto případě jistě platí, že nikdy není pozdě.“

Historik zároveň připomenul Pavlovy předešlé výroky, které poněkud kontrastují s nyní zveřejněným životopisem prezidenta: „Pavel mne na podzim 2022 ve velmi sledovaných rozhovorech na DVTV a CNN Prima News opakovaně označil za lháře, aniž by popsal, v čem jsem nehovořil pravdu. Pavla jsem před druhým kolem požádal, aby doplnil svůj oficiální životopis na své volebním webu o skutečnost, že byl od srpna 1988 příslušníkem vojenské rozvědky a poté studoval na její zpravodajské škole. Pavel na webu generalpavel.cz či na webu spolusilnejsi.cz tuto skutečnost před druhým kolem neuvedl. Neučinil tak doposud.“

Blažek závěrem Petra Pavla vyzval k doplnění této informace o jeho předlistopadové minulosti i na výše uvedené weby a požádal jej o omluvu za neoprávněné obvinění ze lži.

Označení Petra Pavla za bývalého komunistického rozvědčíka se přitom během volební kampaně vysmívala řada mediálně známých osob. Vojenský historik Eduard Stehlík, který je považovaný za jednoho z nejuznávanějších vojenských dějepisců v Česku, před druhým kolem prezidentské volby napsal: „Pokud tedy někdo označuje Petra Pavla za ‚komunistického rozvědčíka‘, nemluví pravdu. Generál Pavel nikdy nebyl ‚komunistickým rozvědčíkem‘. Byl zpravodajským důstojníkem demokratické republiky. Šíří-li tedy někdo bludy o ‚komunistickém rozvědčíkovi‘, buď vědomě lže, věci nerozumí, anebo sehrává roli toho, čemu naše babičky říkaly ‚užitečný idiot‘.“

Stehlík tehdy argumentoval tím, že Petr Pavel dokončil kurz Zpravodajské správy Generálního štábu až po listopadu 1989.

Petr Pavel později tvrdil, že jeho záměrem v době komunismu, kdy studium zpravodajského kurzu zahájil, bylo stát se nikoliv rozvědčíkem, nýbrž vojenským diplomatem. O tom, jaká byla náplň onoho zpravodajského kurzu, loni na podzim promluvil Pavlův tehdejší spolužák, Pavel Beneš. „Nikdo z nás neměl vzdělání na to dělat diplomaty, my jsme byli vojáci školení na to být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího nepřátelského státu v zájmu Varšavské smlouvy… Sledovačky, kdy nám protějšek dělala StB, budování úkrytů, mrtvé schránky na předávání, pořízení fotografií nebo navazování kontaktů. Museli jsme ukázat, že umíme sehnat někoho pro spolupráci, zjistit, kde bydlí, zajistit návštěvu v tomto bytě a podmínky pro následné možné využití tohoto člověka pro zpravodajskou činnost apod.,“ sdělil Pavlův někdejší spolužák ze zpravodajské školy deníku Právo.

Petr Pavel informace odmítal, stejně jako jeho sympatizanti. Alexandr Mitrofanov nazval spolužáka „komunisticým dědkem“ a dokonce video o něm natočil Petr Čtvrtníček. To posléze sdílel i sám Pavel.

Petr Čtvrtníček mi poslal video, jak on hodnotí dnešní článek v deníku Právo s pomluvami od mého bývalého spolužáka. Nazval ho Rozbor případu "spolužák". Stojí to za shlédnutí i sdílení, ať se to šíří víc než pomluvy. pic.twitter.com/mjwCRf8Vkk

— Petr Pavel (@prezidentpavel) October 22, 2022

ParlamentnímListům.cz řekl tehdy Pavel Beneš o předlistopadovém chování Petra Pavla ještě mnohem více, třeba i to, jak ještě v červnu 1989 reagoval na petici Několik vět. „Pávek měl tehdy proslov, jak sprostý kapitalismus zahnívá. Řekl jsem mu, že když jsem si to přečetl, tak jsem tam neshledal nic proti ničemu. On, že ne, že to musím odsoudit. Já na to, co když to neodsoudím. Začal vyhrožovat. Okamžitě to naprášil a já měl nálepku rebela,“ vzpomínal. Petr Pavel byl ve skupině frekventantů zpravodajského kursu předsedou buňky KSČ, kterou si zřídili.

Pavlův „přítel po boku“, strůjce jeho kandidatury Petr Kolář, následně nazval Beneše „zoufalcem“.