„Stalo se to rutinou. Nikdo nám dosud nevysvětlil, jaký je rozdíl mezi teroristickým útokem a činem šílence islámského vyznání. Ať už se zradikalizoval nebo ne,“ podotkl Fištejn úvodem k útokům z poslední doby. Například včera v Londýně zavraždil mladík somálského původu Američanku a zranil dalších pět lidí. Policisté však poznamenali, že nešlo o teroristický útok.

Teroristé podle Fištejna vedou široce založenou, dlouhodobou plíživou válku. „Jednotlivé teroristické činy považují za jednotlivé bitvy války. Cílem však není vyvolat strach. Smyslem té války je perverzně pochopené náboženství, které jim velí dobýt zpět islámské území,“ řekl Fištejn. „Nejde o válku, která by byla jasně definovaná jako druhá světová válka, ale je to válka,“ myslí si.

„Teroristické útoky se stávají rutinou,“ doplnil Fištejn. „Hrozba, která zde je, je mnohem zrádnější a souvisí především s uprchlickou krizí,“ sdělil s tím, že vedlejším produktem uprchlické krize jsou právě teroristické útoky. „Já vidím ale hrozbu jinde. A to především v posílení projevů multikulturalismu,“ vyjádřil obavu. 

Podle Fištejna je také scestné uvažování některých médií, která odmítají zveřejňovat identitu útočníků Islámského státu. „Jména zletilých dospělých vrahů jsou také zveřejněna v tisku. Zveřejnění okolností teroristických činů rozhodně nejsou nápovědou pro další teroristy. Učinit z toho nedostupnost je hloupostí,“ myslí si. Proti realitě podle něj nepomůže vůbec nic. Musela by skončit podstata teroristických útoků. 

Následovala také slova k německé kancléřce Angele Merkelové. „Nejlepší řešení, pokud politik selže, je jeho odstoupení. Německo má před sebou velmi akutní hrozbu, která je rozložená na několik desetiletí dopředu. Uprchlíci jsou přeci dnešními voliči,“ sdělil Fištejn. Evropu podle něj nejvíce oslabuje neschopnost reagovat na uprchlickou krizi.

Vzpomněl také pokus o převrat v Turecku. „Turci byli léta zmiňováni jako příklad povedené integrace do společnosti. Dnes vidíme, že většina Turků sdílí ideály, které se neslučují s ideály evropské společnosti,“ zmínil například autoritářství či souhlas s trestem smrti. 

Fištejn rovněž porovnal populismus a politickou korektnost. „Oba jsou extrémy, které se snaží využít proudu. Vycházejí vstříc určitým ideologiím. Ideologie ustupují identitám,“ zmínil. „Politika není o tom, co lid chce. Ale o tom, co je dobré pro společnost,“ dodal také komentátor.

Symbióza názorů mezi prezidentem Milošem Zemanem a vicepremiérem Andrejem Babišem ohledně kvót na přijímání uprchlíků a jejich zavržení je dle Fištejnova názoru předvolební rétorika. Předvolební kampaň zahájil dle jeho názoru i prezident Miloš Zeman.

Nadcházející ztráta Turecka ze strany Západu by mohla podle Fištejna vyústit v dohodu s Ruskem. „Například na bázi obchodní,“ dodal. Určité posílení rusko-tureckých vztahů vnímá už i na schůzce prezidentů Turecka a Ruska Erdogana a Vladimira Putina. Zmínil také, že vztah Ruska a Islámského státu je nesmírně komplikovaný a nezřetelný. „Neslyšeli jsme například o tom, jak jsou postihováni navrátilci z Islámského státu do Ruska,“ doplnil.

Závěrem se Fištejn vyjádřil k postavě kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa. „Donald Trump dosud nepředstavil svůj zahraniční tým. Svými prohlášeními však tento kandidát bere svým stoupencům možnost ho volit,“ řekl.