Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že ruské síly sestřelily devět ukrajinských dronů, které se pokusily zaútočit na část infrastruktury plynovodu TurkStream, jímž proudí ruský plyn do Turecka a Evropy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že útok byl namířen proti kompresorové stanici v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale zařízení neutrpělo žádné škody.
Peskov označil útok za akt energetického terorismu a další článek v řetězci ukrajinských akcí, které ohrožují energetickou bezpečnost Evropy, jako byla sabotáž plynovodu Nord Stream mezi Ruskem a Evropou.
Ukrajinští představitelé se podle agentury Reuters k ohlášenému útoku nevyjádřili, stejně jako již dříve popřeli, že by se jejich země podílela na explozích, které poškodily plynovod Nord Stream.
Plynovody TurkStream a Blue Stream, které vedou pod Černým mořem do Turecka, jsou posledními ruskými trasami pro dodávky plynu do Evropy poté, co Ukrajina na začátku roku odmítla obnovit pětiletou tranzitní dohodu, která Rusku umožňovala nadále posílat plyn do Evropy.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že plynovod TurkStream je „nepostradatelný“ pro zajištění dodávek plynu do střední Evropy a Maďarsko očekává, že všichni budou respektovat bezpečnost a funkčnost této zásobovací trasy.
Szijjártó uvedl, že plynovod TurkStream je již léta spolehlivou dodavatelskou trasou, a dodal, že dodavatelé plynu i tranzitní země dodržují své smluvní závazky a „chovají se spolehlivě“.
Uvedl, že jakákoli akce ohrožující bezpečnost nebo funkčnost plynovodu by měla být považována za „útok na svrchovanost zemí, přijímajících plyn podle platných smluv“.
Polsko a dalších devět zemí EU včetně České republiky mezitím usiluje o to, aby došlo k dalšímu omezení nákupu fosilních paliv z Moskvy – zejména zkapalněného zemního plynu (LNG).
Ve společném návrhu vyzvalo Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Dánsko, Švédsko, Finsko, Česko, Rumunsko a Irsko k „dalším opatřením“, která by odstranila mezery v zákonech a zaměřila se na lukrativní prodej ruského zemního plynu. Polsko se přitom stalo na začátku letošního roku předsednickou zemí EU, což mu dává pravomoc určovat agendu v Bruselu.
Země si stěžovaly, že Rusko od plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vydělalo na prodeji fosilních paliv do EU 200 miliard eur a že dovoz zkapalněného zemního plynu z Ruska v první polovině roku 2024 vzrostl o 11 %.
„Schopnost Ruska udržet své válečné úsilí je hluboce provázána s jeho příjmy z energetiky. Musíme udělat další krok a řešit rostoucí dovoz ruského zkapalněného zemního plynu. Jako konečný cíl je třeba co nejdříve zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu,“ uvádí se v dokumentu podle informací listu Politico.
Navzdory evropským slibům snížit závislost na Rusku zůstává Moskva hlavním dodavatelem LNG po moři do EU. Jen od začátku letošního roku EU dovezla 472 000 tun zkapalněného plynu, což je výrazně více, než byl předválečný průměr.
Maďarský premiér Viktor Orbán už slíbil, že se postaví proti novým omezením v energetickém sektoru a slovenský premiér Robert Fico prosazuje dokonce zvýšení dovozu ruského plynu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by Evropská unie nadále zpřísňovat protiruské sankce v oblasti energetiky?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
lubkral
