„Bezpochyby jsme udělali správnou věc ve správný čas. Vydali jsme se po pádu komunismu, berlínské zdi i železné opony vstříc vizi o svobodě v rámci jednotné Evropy. Není to přece Rusko, kdo má rozhodovat o osudu evropských zemí. Šlo o svobodné rozhodnutí nás jako Aliance a zároveň oněch států, tedy vás, jaké spojenectví a s kým si přejete,“ poznamenal k otázce rozšíření NATO Rasmussen.

Rusko pak označil za globálního kazisvěta. Podle jeho slov však nemá skutečně celosvětový dosah. „Jedná se o slabou, upadající společnost. Na druhou stranu samozřejmě má jaderné zbraně. Je tedy v ruských silách destabilizovat minimálně Evropu, což jsme viděli i v praxi, když poprvé od druhé světové války evropský stát násilím zabral území jiné země,“ poznamenal a vysvětlil, že tím myslí útok na Ukrajinu a anexi Krymu. 

NATO podle jeho slov však Rusy neohrožuje. „Naopak. Díky němu je v Evropě, a tím pádem i na západní hranici Ruska větší stabilita,“ sdělil se slovy, že je přesvědčen o společných bezpečnostních zájmech. „Pokud Rusko někdo ohrožuje, tak je to buď terorismus z jihu, nebo ekonomická síla z východu v podobě Číny a nárůstu konkurence ve Střední Asii,“ zmínil.

Původní text ZDE

Následně Rasmussen hovořil také o Číně. „Domnívám se, že přes všechen ten poprask okolo Číny a předpovědi, že se stane dominantní globální silou, není pravděpodobné, že v blízké budoucnosti Peking skutečně převezme otěže,“ sdělil Rasmussen. USA jsou dle jeho slov mnohem silnější a výkonnější než Čína. 

„Je v našem zájmu, abychom Čínu mnohem více integrovali do světové ekonomiky a mezinárodního společenství. Měli bychom Čínu pobízet k tomu, aby se zapojila do multilaterálních institucí namísto jejích individuálních kroků, aby mohla růst mírovou cestou. Hlavní rozdíl mezi Ruskem a Čínou je v tom, že Rusko je slabá upadající společnost, a Putin má proto velmi omezenou sadu nástrojů, zbylo mu vlastně jen to kazisvětství, o němž jsme mluvili. Čína má naopak rozvíjející se ekonomiku, která jí otevírá široké možnosti. Proto si myslím, že v budoucnu uvidíme spíše užší spolupráci mezi Čínou a Spojenými státy,“ zmínil.

Závěrem se pak vyjádřil k Brexitu, kdy se neobává, že by odchodem Velké Británie mohlo dojít k oslabení NATO. Možná to dle jeho slov bude dokonce naopak. „Myslím, že Británie, která má velký obranný rozpočet, zvýší jak své výdaje na obranu, tak svůj zájem o NATO. A obojí bude potřeba,“ uvedl.