Zároveň se také rozhovořil o tom, že každý stát i člověk je zranitelný vůči manipulacím a dezinformacím. „Potřebujeme umět rozlišovat, čemu věřit a čemu ne. Neříkat si, že když to bylo v televizi, musí to být pravda,“ podotkl. 

Když dostal otázku, zda je Evropa v bezpečí, odvětil: „Absolutní bezpečí neexistuje, takže ani Evropa není v absolutním bezpečí. Vždycky jsou nějaké hrozby a rizika. Ale určitě není třeba panikařit, svět se nehroutí,“ zmínil Řehka. „O riziku ozbrojeného konfliktu s Ruskem vám leckdo řekne, že je nepravděpodobný, ale kdyby opravdu došlo k válce mezi státy, tak dopady budou děsivé a mnohem horší než v případě terorismu,“ zmínil Řehka. Podle jeho slov však k ozbrojenému konfliktu v Pobaltí nejsou podmínky. 

„Ale kdybychom se tomu nevěnovali, konflikt by eskaloval. Podobné je to s islámskými radikály. V Čechách s nimi problémy nemáme, ale když se tomu věnovat nebudeme, tak nikdo neví, jestli to pro nás za patnáct let nebude naprosto existenční. Myslím, že je důležité se rovnocenně věnovat oběma typům hrozby, tedy ať je ze strany agresivního státu nebo terorismu. V NATO se v současné době razí politika obrany takzvaně do 360 stupňů, to znamená neupínat se jen na jeden problém, ale zabývat se vším. Já se s tím shoduji. I když důsledky mezistátního konvenčního konfliktu by byly strašné, nepovažuji hrozbu, jako jsou terorismus nebo migrace, za nižší,“ dodal. 

Ruská federace však podle jeho slov válku nechce. Aliance je obrovská síla, s níž Rusko nemůže soupeřit, míní. „Nejsou blázni, kteří se chtějí sami zničit. Chtějí být ale vnímaní jako mocnost globálního významu. To, kam se Rusko historicky dostalo po ukončení studené války, je frustrovalo. Chtějí zpět pozici, o které si myslí, že jim patří,“ dodal Řehka. S Ruskem je podle jeho názoru potřeba komunikovat, ale na druhou stranu ho i odstrašovat. 

Rusko pak podle jeho slov rozhodně není mocností, jakou byl Sovětský svaz. „Řekněme, že dnes je to regionální velmoc,“ zmínil. 

Závěrem se pak Řehka také vyjádřil k tomu, kdo je v souvislosti s vypouštěním dezinformací nejhorším protivníkem. „Někteří aktéři jsou schopni informační prostředí využívat lépe nebo je pro ně důležitější. Ale jak státní, tak nestátní hrozby – myslím, že dnes to potřebují využívat všichni. Teroristé jsou při působení na lidi a aktivní propagandě na využívání informačního prostoru úplně závislí. Nejvíce nebezpeční jsou získáváním dalších příznivců a jejich radikalizací, což spočívá právě v ovlivňování prostřednictvím informačního působení. A že k tomu dnes teroristé mají sociální sítě a informace dostanou hned po celém světě, je jen nástroj, který to zrychluje a zefektivňuje. To samé platí pro státní aktéry. Jsme digitálně propojení, a tím jsme samozřejmě i zranitelnější,“ zmínil.

Lidé podle jeho slov musejí o věcech kriticky uvažovat a dohledávat si zdroje. „Ze zpráv, které zveřejnily tajné služby, například vyplývá, že Rusům u nás jde o to, znejistit lidi a vyvolat v nich dojem, že nikomu a ničemu se vlastně nedá věřit, nic už tady není pravda. A oslabit soudržnost společnosti, vliv standardních médií, autorit i třeba státu. To si myslím, že je nebezpečné a je to jedna z věcí, která se jim u nás daří. Mnoho lidí vlastně už neví, čemu mají věřit,“ uzavřel.

Původní text ZDE.