Podle průzkumů agentury VCIOM se mezi nejšťastnější segment populace řadí zejména mladí lidé ve věku od 18 do 24 let, mezi kterými byl pocit štěstí detekován u 92 procent ze všech dotázaných, materiálně zajištění lidé, z řad kterých se šťastnými cítí být 91 procent dotázaných, a poté vysoce vzdělaní lidé – 89 % respondentů.

U 35 % dotázaných pocit štěstí vyplývá z pocitu klidu a zabezpečené domácnosti, pro 21 % dotázaných jsou hlavní děti a 18 % vyjádřilo jako hlavní zdroj štěstí zdraví svých blízkých. 13 % pak jako hlavní příčinu svého dobrého psychického stavu udalo pracovní úspěch.

Nešťastnými se cítí být 15 procent ruské populace. Hlavními příčinami jsou pro ně: špatné materiální podmínky, nemoci, úmrtí v rodině a nezaměstnanost.

Výzkum, týkající se rozpadu Sovětského svazu, prováděla nezávislá agentura Levada-Centr. Z jejích nálezů vyplývá, že 51 procent všech dotázaných Rusů se domnívá, že rozpadu Sovětského svazu mohlo být zabráněno. Celých 56 procent respondentů lituje, že k jeho rozpadu kdy došlo. Toto číslo je nejvyšší od roku 2010, kdy se po „sovětských časech“ stýskalo 75 procentům dotázaných.

„Podle vyjádření sociologů většina dotázaných (58 %) by si přála, aby byl Sovětský svaz se svým sociálním systémem obnoven, ovšem zároveň s tím 44 procent dotázaných míní, že to není reálné,“ píše ruský Interfax.

Zveřejnění těchto údajů na svém Twitteru okomentoval i poslanec Evropského parlamentu Jaromír Štětina, který napsal: „Jak hluboko se do ruské duše zaryla otrocká poníženost“.

Ve světle zmíněných průzkumů veřejného mínění, které byly zveřejněny v posledních dnech, je třeba upomenout i poslední průzkum tázající se Rusů na podporu politiky prezidenta RF Vladimira Putina, který byl zveřejněn na konci minulého měsíce. Podle údajů z něj vyplývajících prezidentovu politiku podporuje 82 % občanů RF.

Velmi vysoká podpora se ovšem netýká všech ruských vládních struktur – jedná se čistě jen o podporu politiky samotného prezidenta Putina. U dalších vládních struktur je podpora o poznání menší: federální vládě důvěřuje 48 % populace, hlavám jednotlivých oblastí a republik důvěřuje 49 % a Státní dumě pak jen 40 %.