Skupina sedmi velkých ekonomik světa – skupina G7 – vyzvala Kreml, aby si napříště rozmyslel, zda bude i dál podporovat režim Bašára Asada v Sýrii. Americký ministr Tillerson jel do Moskvy s jasným vzkazem – Asad musí skončit.

„Já když jsem si dnes přečetl ruský tisk, kde ten vzkaz nazvali ultimátem, tak si myslím, že ta jednání budou velmi tvrdá,“ varoval hned v úvodu debaty Bašta.

I Votápek uznal, že Rusové mají zkušené diplomaty, kteří neváhají v jednáních využívat různé úskoky, jimž se naučili třeba v tajných službách. „Jejich nevýhodou ovšem je, že hájí špatný, zaostalý režim, takže přes svou profesionalitu mohou prohrávat,“ konstatoval Votápek.

Obratem připomněl, že Rusko je nesrovnatelně slabší než USA nebo Západ. Rusko si během raketového útoku na syrskou základnu Šajrát nedovolilo postavit svou sílu proti USA. „Možná proto, že věděli, že jejich síly na Blízkém východě by byly velice rychle zničeny,“ doplnil Votápek.

Co udělá Čína?

Bašta okamžitě nabídl odlišný pohled. „No, oni především hájí svoji zemi, což bych nepodceňoval. To už není Sovětský svaz. To, s čím přijel americký ministr zahraničí do Moskvy, tak tam se v první řadě jedná o Írán,“ zaznělo z úst Jaroslava Bašty. „Já osobně si myslím, že ta situace má ke konfliktu blíže, než si myslíme,“ varoval někdejší velvyslanec na Ukrajině s tím, že chutí spolupracovat s Ruskem po ekonomické stránce se netají Čína. „Já bych si nedělal takové iluze o jejich slabosti. Víte, u Ruska platí, že nikdy není tak silné, jak si samo myslí, ale nikdy není tak slabé, jak si myslí jiní,“ připomněl ještě Bašta.

Votápek však slova svého oponenta mírnil. „Já jsem z návštěvy čínského prezidenta neměl dojem, že hoří touhou podporovat zločince Asada a jeho zločince Putina. Po schůzce v USA naopak Čína nepřijala zásilku uhlí z KLDR,“ podotkl Votápek. „Pokud na jedné straně zůstane jen skupina Ruska, Íránu a Sýrie, ta nerovnováha sil bude jasná,“ doplnil.