O úvod vystoupení se postaral František „Čuňas“ Stárek, který si posteskl, že cesta do Volyně trvala šest hodin, ale že všichni se už těšili na své přátele a fandy.

Srpnová rádia

„Zlatý hřeb večera – kapela Aktual a její lídr Milan Knížák,“ uvedl podvečerní představení Stárek za bouřlivého potlesku přítomných. Poté zavzpomínal na srpnové události. „V roce 1968, když sem přijeli Rusáci, tak zatípli pražský rozhlas a tak ta krajská rádia si předávala štafetu. A když došlo na plzeňský rozhlas 24. srpna 1968, tak tam řekli ,byl tady Milan Knížák a briskně napsal proti vstupu vojsk skladbu - a pustili ji – Rusové, jděte domů, my vás tu nechceme, jděte do prdele, my na vás sereme'. Bylo to nádherné, byli jsme nadšeni a myslím, že řekl vše za všechny, co jsme si mysleli. Jak je ale ten národ zkurvený,“ pokračoval za smíchu Stárek. „Tak asi za tři hodiny později to předali někomu jinému a ten debil řekl – protestovat proti, to jo, ale takhle sprostě jako ten Knížák, tak to tedy ne.“

„Jenže ten občan nevěděl, že za těmi slovy jsou myšlenky, a ty jsou ušlechtilé," zazněl názor z kapely.

„On to samozřejmě nepochopil,“ odtušil Stárek.

A Aktual začal Koniášem a pak zazněl neméně provokativní undergroundový song Miluji tebe a Lenina. „To jsou písničky z roku 1967, kdy vznikal Aktual,“ uvedl Milan Knížák a kapelu zhodnotil slovy: „…jsou to dědkové.“

Československá specialitka

Jeden z účastníků pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Já nejsem mladý účastník, tady jsou i starší. A pro nás je to prostě totální legenda. Člověk si může o Knížákovi myslet co chce, ale je to jeden z hlavních představitelů československého undergroundu. A ne že ne. A je dobře ještě stále vidět lidi, kteří to pamatují. Fajn je, že je tady dost těch, kteří to už nemohou pamatovat. V případně Knížáka jsou určité kontroverze, se kterými občas nesouhlasím, ale líbí se mi na něm jedna věc - že je přímý a to si drží celý život,“ odpověděl účastník v Kristových letech.

Bude ještě nějaký underground? „Je a vždycky podle mne bude, a to minimálně v bývalém Československu,“ zhodnotila stav asi čtyřicetiletá žena v černém. „Spousta lidí stárne, je méně těch, co zažili opravdový underground za minulého režimu, ale přibývá i lidí, kteří to nezažili, ale od té starší generace si něco berou a chodí na podobné akce. Underground bude podle mne stále žít, možná v jiné formě, ale bude žít.“

„Původně jsem přišla na pizzu, ale zůstala jsem,“ pochválila mladá dívka profesora Knížáka bezprostředně po koncertě.

Vzpomínalo se také, jaké to bylo s „Milanem“ těžké, že byl velmi přísný a fyzické tresty nebyly výjimkou – prostě že popadl co měl kolem sebe a zjednal si nápravu.

Poslední nemusí být poslední

Bude ještě nějaký koncert? „Tenhle byl avizován jako poslední. To je určitě pravda,“ uvedl speciálně pro ParlamentníListy.cz bývalý ředitel Národní galerie. Podle něj je slovo poslední poněkud relativní. Prostě zpívá a účinkuje tak, jako by vystoupení bylo poslední a překvapí pak, že není.

„Underground dnes nemá žádný smysl, nemá žádnou váhu, a to neměl nikdy. Je to jenom spolek bezvadných lidí, starých přátel, ožralů a to je více než nějaké exhumované těleso undergroundu. Opravdu, věřte mi. Já pil a velmi…“ uvedl Milan Knížák.

„A taky jsi měl drogy…“ připomněli mu z kapely.

„Já jsem je pochválil, že jde o spolek bezvadných lidí. To je lepší než nějaká četa vojáků nebo politická strana. Ty nemám rád,“ vyslal jasný vzkaz nejen svému okolí profesor Milan Knížák.