Server Aktuálně.cz nabídl rozhovor se znalcem Ruska a Ukrajiny a krom jiného také překladatelem z češtiny Eero Balkem. Pochází z Finska a od revoluce na kyjevském Majdanu podle svých slov nedělal nic jiného, než od rána až do večera překládal pro finská média a úřady informace či materiály o událostech na Ukrajině. Nyní odpočívá v Čechách.

Server zajímalo, jak Finové vnímají konflikt mezi Ruskem a Urajinou. „Dost různě. Možná stejně jako u vás. Většina Finů nicméně velmi citlivě vnímá ruské provokace, hrozby, ale i válečné aktivity,“ říká finský expert.

Moskvě se ale podle něj daří dostat do finských médií svou propagandu a tuto skupinu, která vzala za své tvrzení Kremlu, zase zve do ruských sdělovacích prostředků. „Ve Finsku je však zároveň velmi hlasitá menšina – a dává o sobě vědět už dlouho – která tlumočí názory Moskvy, jako kdyby šlo o placené propagandisty. A možná dokonce i jde. Nevím,“ tvrdí Balk.

Podle ukrajinisty se právě této skupině dostává velkého prostoru v ruských mediích. „Často si do nich zvou tyto finské experty, kteří pak ochotně přitakávají oficiálním názorům Moskvy,“ popisuje.

„Jinak ale většina Finů fandí Ukrajině. S délkou krize o ni ale ztrácejí, jako snad i u vás. A dost možná, že i s tímhle Moskva počítá,“ dodal Balk.

Moskva si plánovaně získává zahraniční novináře

Finský překladatel, bohemista, rusista a ukrajinista také upozorňuje na to, že Moskva si podmaňuje i zahraniční novináře. I když si prý nemyslí, že by ruská propaganda ve Finsku nějak zvlášť zabírala. „Moskva investuje do ‚pozitivní‘ propagandy o Rusku obrovské peníze – i s využitím finských, českých či ukrajinských novinářů – takže se možná časem stane její působení sofistikovanějším, než je dnes,“ varuje Balk.

Celý rozhovor ZDE:

„Moskva už zveřejnila plán, podle něhož spolupracuje s dvaceti až třiceti finskými novináři. V Helsinkách dokonce už vznikla tisková agentura. A pokud vím, tak se něco podobného – včetně vazeb na české novináře – plánuje i v Česku. S jediným cílem: šířit či podporovat názory Moskvy a kritizovat život na Západě či v USA,“ sdělil Aktuálně.cz expert. Moskva tak podle něj živí spory, a to nejen uvnitř Finska.

Kam si Rusy pustíme, tam vlezou

Eero Balk vysvětlil část finské historie, konkrétně období studené války a časy prezidentství Urho Kekkonena. Ten byl totiž podle některých historiků pod silným vlivem Moskvy. Podle odborníka na Rusko Finové Kekkonenovi věřili, že bez něj bude Finsko vydáno na pospas Sovětskému svazu.

„A Finové mu věřili. Spatřovali v něm dokonce nenahraditelného vůdce. Jak ale říkám – šlo naopak o velmi sobeckého politika, který se v jedno období nechal zvolit zvláštním zákonem bez voleb,“ uvádí Balk.

Jeho přátelení se s Moskvou mohlo prý zapříčinit vojenské splynutí s Ruskem.  „Došlo to tak daleko, že velitel ruské armády navrhoval Kekkonenovi společná vojenská cvičení. Naštěstí to udělal v sauně, takže to vyšumělo…  Smlouva o přátelství se Sovětským svazem obsahovala dodatek o vojenské spolupráci v případě hrozby. Takže v době karibské krize Moskva bila na poplach: teď už taková hrozba nastala! Finským politikům dalo tehdy hodně práce, aby vojenské splynutí s Ruskem odvrátili,“ popisuje pro Aktuálně.cz Balk.

Jak již bylo řečeno Eero Balk je rovněž rusista, a tak nepřekvapí, že k ruskému národu cítí sympatie, ale je si vědom i jistého nebezpečí. „Víte, já mám ruský národ rád. Nelíbí se mi na něm ale jedna vlastnost: vždy v historii zkoušeli a stále zkoušejí, jak daleko mohou v přátelství s vámi zajít, podmanit si vás. Jak daleko tedy ustoupíte, tak přesně tam oni postoupí, ten prostor obsadí a ovládnou,“ varuje a při jednání či obchodování s Ruskem nabádá k obezřetnosti. „Poněkud vulgárně řečeno – kam si Rusy pustíme, tam vlezou.“