Rychetský vyvrátil spekulace, že by pro návrh mezi kolegy soudci sám získával podporu. „Ve věci návrhu skupiny senátorů na zrušení části volebního zákona nejsem soudcem zpravodajem, takže jsem těžko mohl získávat před jeho zařazením podporu, když mi jeho obsah ani nebyl znám. A k projednávání jsem jej zařadil v okamžiku, kdy byl soudcem zpravodajem rozeslán,“ potvrdil, že je tento návrh již zařazen na úterní jednání.

V úterý by tak podle zjištění serveru Echo24 mohlo dojít k tomu, že se obě části volebního zákona vyškrtnou. Ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, že by došlo k vyškrtnutí inkriminovaných částí, které by musely být nahrazeny jinou formulací. „Záleží na tom, co Ústavní soud udělá jak z hlediska formy, tak z hlediska obsahu. Z hlediska formy jde o to, že napadané věci umaže a může se zákon dál aplikovat. To je příklad zrušení aditivního kvóra na tvorbu koalic,“ uvedl.

Zásah Ústavního soudu s okamžitou platností může být podle Kysely nešťastný. „Protože se mohou změnit radikálně podmínky necelých devět měsíců před sněmovními volbami. Na druhou stranu bude nešťastná i varianta, že by se volby konaly podle zákona, který poté přestane platit kvůli své protiústavnosti,“ upozornil.

Pokud by došlo ke zrušení obou částí volebního zákona, jednalo by se o velkou výhru pro současné opoziční strany. Ty do voleb totiž chtějí vstoupit v koalici ODS, KDU-ČSL spolu s TOP 09. Dále Piráti chtějí kandidovat společně se STAN.

Současně by také menší strany získaly více mandátů, na což poukazoval ve své stížnosti Stanislav Polčák, který uvedl, jaký by byl postup v případě, že by Ústavní soud zrušil současný přepočet mandátů.

„Musela by se do volebního zákona přijmout tzv. volební formule. Tedy jasně říci, jak by byly přidělovány mandáty a podle jakého schématu. To by ale muselo být v souladu s nálezem Ústavního soudu. Tato metoda, která je dnes, skutečně menší strany poškozuje a nepokrytě přihrává poměrně výrazné množství mandátů vítězi voleb, aniž to ústava předpokládá,“ zdůraznil.

Musel by se tak najít mechanismus, jak by se ocenily i menší strany. Dá se to prý udělat několika modely. „Buď by byly nově voleny kraje, které by byly větší než dosavadní. Podle mého by byl rozumný postup takový, že by se ponechalo rozdělení krajů a muselo by se vykonstruovat druhé skrutinium jako nárokové. Mandáty, které by zůstaly neobsazené, by se pak přidělily stranám,“ řekl pro Echo24 Polčák.