Několikaměsíční vyjednávání zástupců církví s týmem sociální demokracie a hnutí ANO skončilo v úterý, aniž došlo k dohodě na úpravě církevních restitucí. Zástupci náboženských společností vyjádřili přesvědčení, že se nyní věc stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti, a měla by o ní proto jednat vláda.

Ministerský předseda s tím souhlasí. „Jednání s církvemi by podle mého názoru mělo nyní pokračovat již oficiálně na vládní úrovni. Na nejbližším jednání koaliční rady to navrhnu našim vládním partnerům, tak abychom mohli ustavit vládní vyjednávací tým," sdělil ČTK. Nicméně lidovci nevidí důvod ke vzniku vládního týmu o restitucích, natož ke své účasti v něm.

Sobotka dává přednost dohodě s církvemi

„Za nejlepší řešení stále pokládám dohodu s církvemi na tom, že se sníží objem finančních náhrad nebo odbourá inflační doložka, účelově se vymezí jejich použití tak, aby sloužily veřejně prospěšným účelům, zajistí se plná transparentnost nakládání s příspěvky státu církvím a popřípadě se zavede předkupní právo pro stát na vydávaný nemovitý majetek," uvedl také s tím, že je nutné dořešit i otázku areálu Pražského hradu.

Možnost zdanění finančních náhrad, o které v úterý mluvila místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, nepovažuje Sobotka za příliš aktuální. „Pokud jde o zrušení daňového osvobození finančních náhrad církvím, zůstává jako teoreticky a legislativně možná cesta do budoucna pro případ eventuální nedohody s církvemi. ČSSD nicméně stále upřednostňuje úpravu restitucí na základě dohody s církvemi," dodal.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.