Křeček na slova Šabatové reagoval velmi zpříkra. „Podle A. Šabatové bych prý, jak se nyní už po několikáté veřejně vyjádřila, nebyl dobrým ombudsmanem, neboť jsem publikoval některé názory, které byly odlišné od názorů jejích. Už mně pomalu dochází trpělivost s tímto neustálým okopáváním kotníků a osobním napadáním. Až mně dojde docela, vyjádřím se otevřeně k celé problematice ombudsmanství u nás,“ uvedl Křeček na svém facebookovém profilu. V minulých dnech pak mimo jiné poskytl rozhovor Parlamentním listům. „Pomníky Rudé armády, zbídačelí lidé. Řeknu, o čem se mlčí,“ prozradil v rozhovoru, jenž najdete ZDE.
Šabatová o svém případném nástupci mluvila v pořadu na serveru iDNES.cz. „Nemám konkrétní představu o tom, kdo by měl na mém místě pokračovat. A i kdybych ji měla, tak ji neřeknu. Ale měl by to být člověk s dobrým rozhledem, a to i vnitřně, do chodu instituce,“ uvedla Šabatová. Dále podotkla, že právě Křeček by podle ní nebyl dobrým kandidátem. Vadí jí totiž to, že v minulosti několikrát veřejně prezentoval své názory a vyjadřoval se k věcem, k nimž by se jako zástupce vyjadřovat neměl. „Kancelář ombudsmana musí mít totiž hlas jednotný,“ podotkla Šabatová.
Spory Šabatové s Křečkem se vlečou od samého začátku jejich společné práce. V roce 2016 si mimo jiné ombudsmanka stěžovala, že ji její zástupce neposlouchá. Ten však oponoval, že si může říkat, co chce. Spor měli například o Křečkovo vyjádření k údajným stížnostem žáků a rodičů islámského vyznání na české školní osnovy.
„Mám signály od rodičů, že to jsou požadavky na výuku dějepisu, nebo aby nebyly dějiny vyučovány, aby děti nebyly obtěžovány výukou o věrozvěstech,“ řekl tehdy Křeček. A to se právě Šabatové nelíbilo a sdělila, že Křeček se agendě antidiskriminačního zákona nevěnuje. Zároveň dodala, že její zaměstnanci o žádných dotazech ohledně speciálních požadavků muslimů na vzdělávání nevědí.
Počátkem roku 2016 Šabatová Křečka také obvinila, že porušuje princip nestrannosti. Křeček tvrdí, že je obvyklé, že lidé mají rozdílné právní názory.
Neshody v roce 2014
V roce 2014 měl pak Křeček puntík za komentování skutečnosti, v níž se jeho pohled rozchází s postojem ombudsmanky. Neučinil tak jako soukromá osoba, jak požaduje ombudsmanka, nýbrž jako její zástupce. A to Šabatovou nadzvedlo ze židle.
Stanislav Křeček tehdy publikoval v Lidových novinách článek, ve kterém z titulu zástupce ombudsmanky kritizoval působení Agentury pro sociální začleňování v Duchcově mezi lety 2011 a 2012. Jeho počin ovšem neunikl právě Šabatové, kterou tímto Křeček nemile překvapil, jelikož její úřad prý nevede v agentuře žádné šetření, ani neeviduje žádnou stížnost. Šabatová se proto rozhodla uvést věci na pravou míru, a na stránkách téhož listu uveřejnila svoji reakci.
Mezi agendu Stanislava Křečka, kterou mu Šabatová po svém zvolení svěřila, se oblast sociálního vyloučení prý rozhodně nenachází. Do Duchcova navíc údajně jel její zástupce jako soukromá osoba, na osobní pozvání starostky. Výsledkem jeho jednodenní návštěvy je podle Šabatové výše zmíněný článek, který vrhá stín na pověst samotného úřadu. Ombudsmanka se proto distancovala od vyjádření Stanislava Křečka a jeho tvrzení označila za soukromý názor, který nelze za žádných okolností spojovat s činností veřejné ochránkyně práv a její kanceláře.
Názorový nesoulad se mezi Šabatovou a Křečkem objevil již na počátku roku 2014, kdy Křeček k nelibosti Šabatové veřejně komentoval nepokoje na Ukrajině. Pak se jejich protichůdné postoje projevily v problematice nošení muslimského šátku ve školách. Ombudsmanka označila zákaz nošení šátku na zdravotnické škole v Praze za nepřímou diskriminaci, ale podle Křečka má škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
