NATO koncem listopadu pořádalo v Baltském moři cvičení, kterého se účastnilo na třicet plavidel a 4 000 vojáků. Dvanáctidenní cvičení „Mrazivý vítr“ bylo součástí snahy transatlantické obranné aliance posílit ochranu infrastruktury ve vodách, kterými prochází 15 % světové lodní dopravy a které jsou považovány za stále zranitelnější vůči útokům.
Paradoxně jen několik hodin po začátku cvičení došlo k poškození dvou telekomunikačních kabelů mezi Finskem a Německem a také mezi Švédskem a Litvou. Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, došlo nejméně třikrát k možné sabotáži na čtyřiceti telekomunikačních kabelech a důležitých plynovodech, které vedou po jeho relativně mělkém mořském dně Baltského moře.
„NATO posiluje hlídky ... spojenci investují do inovativních technologií, které mohou pomoci lépe zabezpečit tato aktiva,“ uvedl pro agenturu Reuters mluvčí spojeneckého námořního velitelství NATO Arlo Abrahamson.
Snadnost, s jakou může lodní kotva přeříznout kabel, spolu s často zrádnými podmínkami na moři, však téměř znemožňuje skutečné zabránění takovým útokům.
Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?Anketa
„Správnou odpovědí na takové hybridní útoky je odolnost,“ řekl a dodal, že společnosti již pokládají kabely na náhradní trasy, které umožní, aby kritické části infrastruktury fungovaly i v případě přerušení jednoho kabelu.
Problémem jsou také omezené pravomoci Severoatlantické aliance. „Jsme obranná aliance, takže výcvikem a cvičením, a to i v oblastech, které jsou klíčové s podmořskou infrastrukturou, spíše ukazujeme přítomnost a zabraňujeme, než abychom aktivně zasahovali,“ uvedla velitelka německého námořnictva Beata Królová.
NATO v květnu otevřelo v Londýně Námořní centrum pro bezpečnost kritické podmořské infrastruktury (CUI), které chce zmapovat veškerou kritickou infrastrukturu ve vodách kontrolovaných NATO a identifikovat slabá místa.
V Rostocku na německém pobřeží Baltského moře bylo v říjnu otevřeno mnohonárodní námořní velitelství, které má chránit zájmy členů NATO na moři. „Můžeme dosáhnout toho, že po každém incidentu najdeme viníka, který bude muset přijmout zodpovědnost,“ řekl velitel pobočky CUI Pal Bratbak a zdůraznil rostoucí sílu technologií.
Centrum NATO pro námořní výzkum a experimenty v Itálii spouští software, který bude kombinovat soukromé a vojenské údaje a snímky z hydrofónů, radarů, satelitů, automatického identifikačního systému a další systémy, které soukromé telekomunikační společnosti používají k lokalizaci přerušení svých kabelů.
„Pokud máme dobrý přehled o tom, co se děje, můžeme nasadit jednotky, které ověří, co nám systém říká,“ dodal Bratbak.
Za incident z konce listopadu je podle bezpečnostních zdrojů odpovědná čínská loď na přepravu volně ložených nákladů Yi Peng 3, která 15. listopadu opustila ruský přístav Ust-Luga. Ta měla mezi 17. a 18. listopadem přetrhnout dva podmořské kabely tím, že na mořské dno vypustila kotvu, kterou poté táhla za sebou.
Od pondělí stála loď v dánských vodách a byla sledována námořními loděmi členských států NATO poté, co ji Švédsko vyzvalo, aby se vrátila a byla vyšetřena. Někteří politici čínskou loď už obvinili ze sabotáže, ale žádný úřad zatím neprokázal, že by její jednání bylo úmyslné. Čína uvedla, že je připravena pomoci při vyšetřování, zatímco její spojenec Rusko popřel, že by se na jakémkoli incidentu v baltské infrastruktuře podílelo.
Případ je podobný loňskému incidentu, kdy čínská loď NewNew Polar Bear poškodila dva kabely spojující Estonsko s Finskem a Švédskem a také estonsko-finský plynovod. Čína podobně slíbila pomoc, ale loď nebyla zastavena a po roce finští a estonští vyšetřovatelé dosud nepředložili žádné závěry.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Mělo by NATO zesílit ochranu podmořské infrastruktury proti sabotážím?
autor: Jakub Makarovič
Oldwin
