Snahou nových právních předpisů je eliminovat počet migrantů, kteří dostanou nárok na azyl v Itálii, a aby toho šlo docílit, uvádějí se hned v prvním článku určité limity takzvané humanitární ochrany. Během předchozí právní úpravy, v návaznosti na politický azyl a ochranu měli migranti příchozí do Itálie nárok na humanitární ochranu trvající dva roky. Ta jim poskytla přístup k práci, k sociálním dávkám a k ubytování. V novém právním předpisu bude Itálie garantovat toto právo na azyl pouze pro utečence z válečných oblastí a pro uprchlíky před určitou perzekucí, jež by jim hrozila ze strany vlád daných zemí.

V druhém článku se uvádí možnost Italských úřadů zadržet migranty v repatriačních centrech (Centri di permanenza per il rimpatrio, CPR) na 180 dnů místo dosavadních 90. To by mělo pomoci dopřát úřadům dostatek času, aby stihly zjistit kompletní údaje ohledně identity migrantů a aby prověřily, zda migranti nelžou o své národnosti. Zvýší se i množství vyhrazeného rozpočtu na deportaci migrantů z půl milionu eur v letošním roce na 1,5 milionu eur v roce 2019 a na stejnou částku i v roce 2020.

Nově se též zpřísnily podmínky, za nichž mohou migranti přijít o ochranu a o status uprchlíka. O tento status již nově přijdou, pokud budou usvědčeni ze zločinů zahrnujících násilí vůči veřejným činitelům, napadení, znásilnění a některé krádeže.