Za klíčový milník v historii označilo sametovou revoluci 62 procent Čechů a 49 procent Slováků. V „českém“ žebříčku na dalších místech skončily vznik a období první Československé republiky (1918-1938), takzvané pražské jaro a také okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Právě sametovou revoluci a ČSR Češi hodnotí nejkladněji.

Slováci mezi nejvýznamnější historické události kromě sametové revoluce zařadili rozdělení Československa a vznik samostatného Slovenska na začátku roku 1993 a vstup země do EU v roce 2004.

„V České republice je významná sametová revoluce a období první Československé republiky. Na Slovensku jsou také hodnoceny pozitivně, ale s nižším podílem,“ řekla k výsledkům sondáže socioložka CVVM Paulína Tabery.

Podle slovenské socioložky Zory Bútorové Češi mezi klíčové historické události zařadili i negativní období, jako například druhou světovou válku a holokaust. Slováci se při odpovědích zaměřili spíše na pozitivní milníky v historii země. Dodala, že Slováci mají ve srovnání s Čechy méně vyhraněné názory na historické události či osobnosti.

Z osobností 20. a 21. století Češi pozitivně hodnotí hlavně prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, dále Jana Palacha, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po zmiňované vojenské invazi do Československa, a také někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Naopak, nejhoršího hodnocení se dostalo představitelům komunistického režimu: Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Vasilovi Biľakovi.

Slováci nejkladněji hodnotili spoluzakladatele ČSR Milana Rastislava Štefánika, dále představitele tzv. pražského jara 1968 Alexandera Dubčeka a rovněž Masaryka. Podobně jako v Česku i na Slovensku na opačném konci žebříčku skončili Biľak, Gottwald, ale také prezident válečného slovenského státu Jozef Tiso či bývalý premiér Vladimír Mečiar.