Ruská i turecká strana čin hodnotí jako teroristický útok. Zdá se, že útočník střílel se slovy „Pamatujte na Aleppo“, což přibližuje jeho možnou bezprostřední motivaci jako mstu za válku v Sýrii. V Turecku v posledních dnech docházelo k několika protestům ohledně syrské kampaně, které mimo jiné kritizovaly Rusko a jeho syrskou politiku.

Atentát nyní vyšetřuje turecká strana, zatímco ruská strana složila tým vlastních specialistů, kteří se na vyšetřování budou podílet přímo na místě, v Ankaře. Už v prvních hodinách vyvolal čin vlnu mezinárodních reakcí, vesměs reakcí podpory a odsouzení. Pomoc při vyšetřování nabídl Moskvě také Washington.

Msta, nebo něco víc?

Ruský velvyslanec Andrej Karlov byl zastřelen několika ranami (devíti podle posledních zpráv) zezadu. 22letého útočníka následně zastřelili na místě. Záhy se objevily první informace o tom, že atentátník měl údajně spojitost s Gülenovou skupinou (FETA), a další rozporuplné informace o tom, že byl z policie propuštěný po červencovém pokusu o puč. V daný moment nicméně jde jenom o dohady vyslovené oficiálními místy v Turecku. Gülen z USA celou věc odmítá. Ankara slibuje prošetření této stopy a přistoupila už k zatčení celkem šesti podezřelých (včetně matky a sestry atentátníka).

K události ovšem došlo několik hodin před úterní plánovanou schůzkou ministrů zahraničních věcí Turecka, Ruska a Íránu v Moskvě. To vzbudilo otazníky nad načasováním atentátu. Tématem setkání měly být nepochybně situace v Sýrii a další koordinace mezi třemi významnými hráči na syrském poli. Nyní dostala schůzka nový bod k projednávání, a především nový kontext. Ne moc příjemný pro Turecko, které bude mít při jednáních ne příliš dobrou výchozí pozici. Z toho nicméně také vyplývá, že se atentát stal přímým „rukojmím“ širší diplomatické rošády. Aspoň v daný moment.

Zastřelení ambasadora v zemi akreditace není rozhodně běžná událost a pro tureckou stranu musí být zdrojem minimálně velkých rozpaků. Jak píše ruský deník Gazeta.ru, celý incident hází stín na bezpečnostní situaci v Turecku a staví otazník nad tím, zda byly Erdoganovy čistky v policejním sboru a dalších bezpečnostních útvarech Turecka skutečně efektivní. Gazeta. ru není jediná, kdo kritizuje turecká bezpečnostní opatření. Také prokremelský a populární zpravodajský server Lenta.ru napsal, že za incident nesou díl viny turecké úřady, které měly ambasadorovu bezpečnost ošetřit. Lenta si také všimla, že Karlov byl čtvrtým ruským či sovětským diplomatem, který podlehl atentátu v místě pobytu.

Reakce nejvyšších míst

Bezprostřední reakce ruské politické scény na atentát byly podle očekávání spojené se slovy odsouzení a slovy chvály k zemřelému diplomatovi Andreji Karlovovi, který se podílel na normalizaci vztahů mezi Ankarou a Moskvou na jaře 2016. Prezident Putin o něm řekl, že šlo o „inteligentního, jemného člověka (a) hodného (člověka)“. Putin dále připojil, že zemřelý velvyslanec byl „vynikajícím diplomatem, který měl velmi dobrou reputaci v místě pobytu“. Nechybělo ani ubezpečení, že Rusko nebude tolerovat terorismus. Později Putinův mluvčí doplnil, že za atentátem je pokus o to, bojkotovat mírový proces v Sýrii.

Slova jeho premiéra, Dmitrije Medveděva, byla o něco emocionálnější. Ruský předseda vlády na svém Facebooku napsal, že Karlova zastřelili při otevírání výstavy v momentě, když „vyprávěl o tom, jaké je Rusko. Země, která dovede spolupracovat, přátelit se a bránit mír včetně obrany proti mezinárodnímu terorismu…“. Premiér tak volil spíš smířlivý tón. Nicméně ne všechny reakce na Medveděvově Facebooku měly podobná slova pochopení.

Ruský prezident také okamžitě uskutečnil setkání s ministrem zahraničí Lavrovem, šéfem vnější rozvědky Naryškinem a šéfem FSB Borotnikem. Jedním z bezprostředních kroků, které Putin nařídil, je posílení bezpečnosti ruských ambasád.

Během večera mezinárodní agentury oznámily zprávu o telefonátu mezi Vladimirem Putinem a Recepem T. Erdoganem, který se týkal tohoto incidentu. O jeho celkovém obsahu nemáme konkrétní informace. Ví se jen, že Erdogan i Putin čin odsoudili jako „podlost“ a jako snahu o to, ohrozit rusko-tureckou spolupráci. Turecký ministr zahraničí Çavuşoglu hned po příjezdu do Moskvy v nočních hodinách konstatoval ve veřejném prohlášení, že „nešlo jen o útok proti Rusku, ale také o útok proti Turecku“. Podobně ostatně zněla slova dalších tureckých představitelů.

Sarajevo 2016 se nekoná

Kdyby k podobnému incidentu došlo před několika měsíci, či dokonce před rokem, kdy byly vztahy mezi Ruskem a Tureckem na bodu mrazu v souvislosti se sestřelením ruského vojenského letadla, byl by svět s velkou pravděpodobností na prahu války. Někteří v této souvislosti zmiňovali Sarajevo v roce 1914.

Atentát přišel v době nové etapy spolupráce mezi oběma zeměmi, kterou ještě posílily pokus o puč v Turecku v červenci 2016 a Erdoganovo lavírování mezi NATO a vlastními ambicemi. Rusko a Turecko se dokonce snaží naleznout společnou řeč v otázce Sýrie, i když to vzhledem k odlišnosti zájmů není jednoduché. Útok na velvyslance s největší pravděpodobností obě země spojí, než že by je více rozdělil.

Z Moskvy zní dnes zcela jiná rétorika. Ministr zahraničí Sergej Lavrov hned při setkání se svým protějškem Mevlütem Çavuşoglu v pondělí v noci řekl: „Oceňujeme u tureckých kolegů okamžitou reakci na ten barbarský zločin, jejich kondolence.“ Už v pondělí večer bylo naplánováno společné vyjádření obou představitelů ministerstev zahraničí v Moskvě. V úterý dopoledne oba ministři položili květiny ke smutečnímu portrétu zastřeleného velvyslance Karlova, aby tam společně uctili jeho památku.

Setkání v Moskvě se tedy nepodařilo zablokovat. Nicméně zpráva o odložení jedné schůzky přece jenom přišla. V úterý dopoledne se ukázalo, že ministr zahraničí Turecka v souvislosti s incidentem zrušil plánovanou návštěvu Ukrajiny, která měla proběhnout mezi 20. a 21. prosincem v návaznosti na moskevské jednání. Dodejme, že Ukrajina a Turecko se vzájemně podporovaly ve vztahu ke Krymu a tamní krymsko-tatarské otázce. Po ostrém ochlazení vztahů mezi Ankarou a Moskvou mezi listopadem 2015 a červnem 2016 se Kyjev snažil situaci využít ve vlastní prospěch.

Ostatně zrovna v úterý 20. prosince Turecko hlasovalo v OSN a podpořilo rezoluci, která odsoudila stav lidských práv na Krymu. V textu je Rusko označováno za zemi – okupanta, jak si všiml Moskevskij Komsomolec. Na krymské linii ke změně tureckého postoje nedošlo.

Moskevské jednání: Turecko – Rusko – Írán

Přes pondělní atentát proběhla schůzka představitelů všech tří zemí podle plánu. V úterý odpoledne 20. prosince byly publikovány hlavní obrysy jednání ministrů zahraničí Ruska, Turecka a Íránu v Moskvě. Jednání bylo první tohoto formátu, ve kterém se sešli představitelé Turecka a Íránu za zprostředkování Ruska.

Výsledkem jednání bude společná deklarace všech tří zemí, které tak doufají v obnovení politického procesu k dosažení míru v Sýrii. Podle Lavrova chystaná deklarace podporuje principy suverenity a nezávislosti Sýrie jako světského a mnohonárodního státu. Jinak řečeno, deklarace podpoří základní postoje ruské strany k syrskému problému. Součástí jednání byla také otázka přerušení bojů, na které se strany shodly pro celé území Sýrie. Ministr obrany Sergej Šojgu, který se jednání účastnil, konstatoval, že v případě dosažení dohody o textu deklarace, budou její signatáři také garanty příměří v Sýrii. Nicméně jak dodal turecký ministr zahraničí, jde o něco, co se nedá očekávat od teroristických jednotek ISIL nebo fronty Džerbat-an-Nusrá.

Text deklarace je zatím v přípravě a konkrétní dopady společných dohod těchto tří zemí v nepřehledném syrském konfliktu se dají jen těžko odhadovat. S jistotou lze říci, že smrt ruského diplomata v Turecku objektivně nevedla k žádnému vyostření vztahů mezi Tureckem a Ruska. Pokud o ně někomu skutečně šlo, byla to zcela vadná kalkulace. Naopak atentát se stal pretextem k dalšímu pokusu o diplomatické řešení krvavého konfliktu v Sýrii.