Ministryně uvedla, že smlouva stojí mimo právní rámec EU. Proto nezakládá ani neposiluje pravomoci EU nebo Evropské komise vůči Česku. „Nejde o to, že to mají všichni, ale jde o to, nezůstat před zavřenými dveřmi, mít možnost jednat aktivně,“ apelovala na poslance. Zdůraznila, že EU není smluvní stranou paktu a ten jí nedává právo koordinovat hospodářskou politiku smluvních stran. „Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny,“ řekla v reakci na vystoupení kritiků dokumentu s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.

Skopeček však řekl, že eurozóna počítá s tím, že se fiskální pakt stane součástí evropského politického rámce. Proto podle něj vláda s jeho přijetím pospíchá, protože později by už to měla s jeho přijímáním ve Sněmovně těžší. Vláda si přeje do eurozóny vstoupit, jenom se to bojí svým voličům sdělit, uvedl. Schillerová řekla, že existuje návrh na přenesení paktu do evropské legislativy, podle ní však zásadně rozlišuje mezi členy a nečleny eurozóny. Pro nečleny by byl závazný až v okamžiku vstupu do eurozóny.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že klub jeho strany bude hlasovat pro přistoupení k paktu. Bude však podle jeho slov hlasovat s velkou lítostí, protože vláda má ve zvyku předkládat jenom něco, aby to dobře vypadalo, ale aby ji to ve skutečnosti k ničemu nezavazovalo. Podle něj jde o formu bez jakéhokoli významu.

Poslanec SPD Karel Krejza navrhoval zamítnutí paktu. Řekl mimo jiné, že když Česko k ničemu nezavazuje, nevidí důvod přidávat do právního řádu další směrnice nebo zákony, které nic neřeší.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Smluvními stranami smlouvy jsou nyní všechny členské státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie, jejíž voliči přede dvěma lety rozhodli, že Británie unii opustí.

Vláda schválila přistoupení k paktu letos v polovině února, musí to ale stvrdit Parlament. Podle názoru poslankyně ANO a bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové bude pro schválení ve Sněmovně zapotřebí prosté většiny poslanců, nikoli 101 poslanců.