Karel Schwarzenberg žil po čtyři desetiletí ve vynucené emigraci. Po roce 1989 se vrátil to vlasti a stal se jedním z nejbližších lidí prezidenta Václava Havla, a sice jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, řečený kancléř. Později vstoupil do aktivní politiky, byl ministrem zahraničí, spoluzaložil politickou stranu TOP 09 a před deseti lety se účastnil finále první přímé volby hlavy státu.

Úvodem byl Schwarzenberg vyzván, aby k jménům, místům či letopočtům, vyslovil rychle první, co ho právě napadne. Mezi jmény padlo i jméno prezidenta Václava Havla, na jehož adresu nešetřil chválou: „Václav Havel byl báječný člověk. Pracovat pro něj bylo ctí a také potěšením,“ řekl v pořadu Galerie osobnosti na serveru Seznam Zprávy.

První slova, jež napadla u jména bývalého prezidenta Miloše Zemana, byla tato: „Zajímavý člověk. Znám ho dlouhá léta, považuji ho za jednoho z nejinteligentnějších českých politiků. Jemu se ale bohužel stalo, co se feťákům prostě děje, že tím, že užíval příliš mnoho alkoholu, tak ztratil zábrany. A když ztratil zábrany, tak dělal velké chyby,“ podotkl.

A dodal, že nyní je vidět, že se Zemanův stav v této souvislosti zlepšil: „Teď, když je na suchu, je to zase úplně jiný člověk,“ řekl Schwarzenberg s tím, že naposledy ho viděl v létě.

Schwarzenberg se pozastavil u dne, kdy se Václav Havel stal prezidentem. 29. prosinec 1989 považuje za nejšťastnější den svého života. „Byl to nejšťastnější den mého života, když jsem věděl, že ano, už je to na beton, že už tu můžu zůstat, že můžu zůstat doma. To bylo prostě něco báječného. A Havel byl prostě Havel, já jsem měl to štěstí ho znát už od 80. let. To byl kromobyčejný člověk, který jako vždy nejvíc podceněný je ve své vlasti.“

Podobně dobrý pocit má Schwarzenberg ze současného prezidenta Petra Pavla: „Já vám něco řeknu, já mám dojem, že to dělá celkem velice dobře. Například poslední týden mě potěšilo, že jel do Letů, byl prvním prezidentem po Václavu Havlovi, dvacet let se tam žádný prezident neobjevil. Přitom je to, bohužel, pro české dějiny důležité místo. A řekl, co tam bylo nutné říci. Je to typický příklad, že o svém úřadu přemýšlí a dělá to správně. Také se vyjadřuje k bezpečnostním otázkám a má to hlavu a patu,“ pravil Schwarzenberg, že prozatím nemůže Petru Pavlovi nic vytknout.

Zmínil, že prezident Miloš Zeman po deset let orientoval svou zahraniční politiku i směrem k Východu, k Rusku, k Číně, kam jezdil. Podle pana Schwarzenberga jsme na začátku nové zahraničněpolitické éry, která navazuje na tu havlovskou. „Situace se změnila; prezident Pavel bude dělat politiku odlišnou od jeho předchůdce. O tom nemám pochybnost,“ podotkl. Výbornou zahraniční politiku podle něj dělá i vláda – ale vůči hospodářské politice vlády má značné pochyby.

Vzpomenul na první přímou prezidentskou volbu, v níž ho Miloš Zeman před deseti lety porazil: „V den volby přijela moje rodina a my jsme šli do nějaké hospůdky na oběd, a oni se ptali: ‚Jak to vidíš?‘ A já jsem říkal: ‚No, když dotáhnu třetinu, tak jsem byl úspěšný, na víc nedoufám.‘ Byla to víc než třetina. Ale kdybych to byl vyhrál, to by byl zázrak. Pro mě byla tenkrát mládež, jenomže pro Zemana byli důchodci a těch je víc,“ poznamenal. A že proti němu byla vedena ostrá volební kampaň, ale přesto říká, že mu za to stálo.

„Prezident Zeman, a to se tu vždy velmi zapomínalo, je vysoce inteligentní člověk. Dělal kampaň, jak byla potřeba. Mluvil, vystupoval tak, že to mělo největší ohlas u lidu. A komentoval šikovně, někdy záludně, uměl to, nebyly pochyby, že to byl velký politicky talent. Cením jeho vysokou inteligenci,“ zhodnotil kníže, co Zemanovi tehdy pomohlo k jasnému vítězství.

V srpnu 2022, tedy devět let poté, co se utkali v prezidentské volbě, pozval Zeman Schwarzenberga na oběd do Lán. Dá se to chápat jako pokus o usmíření? „Jaképak smíření? Vždyť on vyhrál a od té doby jsme se nesetkali a neprali jsme se mezitím. Bylo to zajímavé potkání. Byla to kultivovaná komunikace, to bylo vše, žádná politická tajemství. Věděl, že je na cestě do důchodu, já už jsem tam byl, tak jsme se tom bavili. Jeho mluvčí tehdy naznačil, že si v Lánech postavil baráček a široko daleko nemá jiného známého než mě, pozval mě jako souseda,“ dodal k jejich společnému setkání.