„Minulý týden jsme zase předvedli něco skvělého,“ otevřel svou kritiku kníže. „Někdo – nevím, kdo ten ňouma byl – navrhl vládě České republiky, abychom si dali nové jméno, krátké a v angličtině.“

Po „velké diskusi“ došli zákonodárci k tomu, že nově se budeme jmenovat Czechia. To je podle Schwarzenberga pochopitelné na „čerstvě se odtrhnuvším ostrůvku“, ale ne „ve státě, který existuje přes tisíc let“. Protože přesně takovou dobu v historii se o nás mluví jako o Bohemii.

„Na všech památkách a v dokumentech, ať jsou z doby Karla IV., Rudolfa II. či Františka Josefa I., stojí Bohemiae rex,“ napsal Schwarzenberg a uvažoval, zda současná snaha o změnu názvu vyplývá z toho, že se chceme vymezit vůči německému označení „Böhmen“.

„Dokáže si snad někdo představit, že důvěryhodný tradiční stát, jako jsou Anglie, Švédsko, Francie, Portugalsko či jakýkoliv jiný, by rozpoutal takovou debatu, aniž by ten, kdo to navrhne, byl zostuzen ve všech médiích a zesměšňován karikaturisty?“ dotázal se a sám si odpověděl. „U nás to prochází, máme mindrák.“

Nové jméno České republiky poté srovnává se světovostí Rudého práva. „Byly ke čtení jen s největší námahou a k použití byly nejlépe na zahradě v kadibudce. Ale byli jsme světoví tím, že máme noviny o rozměrech lodní plachty,“ konstatoval kníže a dodal: „Nevím, proč si stále nevážíme toho, co jsme.“

Celý Schwarzenbergův příspěvek:

Minulý týden jsme zase předvedli něco skvělého. Někdo - nevím, kdo ten ňouma byl - navrhl vládě České republiky, abychom si dali nové jméno, krátké a v angličtině. Proběhla prý velká diskuse a vznikl z toho název Czechia. Takovou diskusi a takové usnesení vlády bych očekával v nějakém nově osvobozeném koloniálním teritoriu nebo na nějakém osamělém, čerstvě se odtrhnuvším ostrůvku. Nikoliv ale ve státě, který existuje přes tisíc let. Neboť tisíc let je samozřejmě mezinárodně užíváno jméno Bohemia. Na všech památkách a v dokumentech, ať jsou z doby Karla IV., Rudolfa II. či Františka Josefa I., stojí Bohemiae rex. Najednou jsme se splašili, snad z toho důvodu, že v němčině se pro českou zemi používá výraz Böhmen, a proto to musí na každý pád znít jinak. Dokáže si snad někdo představit, že důvěryhodný, tradiční stát, jako je Anglie, Švédsko, Francie, Portugalsko či jakýkoliv jiný, by rozpoutal takovou debatu, aniž by ten, kdo to navrhne, byl zostuzen ve všech médiích a zesměšňován karikaturisty? U nás to prochází, máme mindrák. Já a mnoho dalších si ještě pamatujeme, když se Rudé právo nazývalo novinami světového formátu. Byly ke čtení jen s největší námahou a k použití byly nejlépe na zahradě v kadibudce. Ale byli jsme světoví tím, že máme noviny o rozměrech lodní plachty. Podobný případ je i nesmyslné přejímání cizích výrazů. Český sedlák, který přežil dokonce i více než tisíc let, se nyní změnil ve farmáře a jeho statek ve farmu. Nevím, proč si stále nevážíme toho, co jsme.