Než se Ukrajina vůbec připustí k přístupovým rozhovorům s Evropskou unií, požaduje Polsko vyrovnání s minulostí. „Dovolte mi jasně říci: Ukrajina nevstoupí do Evropské unie, pokud nebude vyřešena volyňská otázka,“ řekl místopředseda polské vlády Władysław Kosiniak-Kamysz televizní stanici Polsat. „Nebudou žádné otevřené hranice a nedojde k žádné obchodní výměně na současné úrovni, pokud nebude vyřešena volyňská otázka,“ řekl tvrdě Kosiniak-Kamysz.

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území předválečného Polska, nyní západní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě, vojenské frakci Organizace ukrajinských nacionalistů pojmenované po Stepanu Banderovi, s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva, přičemž namířeny byly především vůči tamější polské a též i zbylé židovské menšině, polské Zemské armádě a polským praporům Schutzmannschaft. Během volyňského masakru zahynuli i mnozí tam sídlící Češi.

Ukrajinci ovšem zločiny Ukrajinské povstalecké armády marginalizují a jejich vůdce označují za hrdiny Ukrajiny. Kupříkladu v červenci 2016 byla Moskevská třída v Kyjevě přejmenována na Banderovu, podle ní jsou pojmenovány i tramvajové a autobusové zastávky u jejího západního konce, napsal týdeník Reflex. Ulice Stepana Bandery se nacházejí také ve městech a obcích Sambir, Sudova Vyšňa, Novojavorivsk, Novyj Kalyniv, Schidnycja, Truskavec, Lvov, Staryj Sambir, Sambir, Poliana (Sambirský rajón), Drohobyč, Horodok, Rudky, Zymna Voda, Komarno, Stryj, Sokilnyky, Obroshyne, Ščyrec, Velykyj Ljubiň, Ivano-Frankove, Boryslav, Mykolajiv (Stryjskyj rajón), Javoriv, Mukačeov, Belz, Duliby, Skole, Slavske a mnoha dalších, v Drohobyči je po něm pojmenován park i gymnázium, ve měste Dnipro ulice i tramvajová zastávka, v obci Ržyščiv škola č. 1, jak lze nalézt na serveru Mapy.cz.

Podobné pozornosti Ukrajinců se dostává i Romanu Šuchevyčovi, který za volyňským masakrem jako velitel stál. V roce 2017 byla třída Generála Vatutina v Kyjevě přejmenována na třídu Romana Šuchevyče. Předseda Ukrajinského židovského výboru to označil za „národní ostudu“, jak informoval server Aktuálně. 1. ledna 2024, v den výročí narození Stepana Bandery, bylo muzeum Romana Šuchevyče ve Lvově zničeno náletem ruského bezpilotního dronu, informoval o tom ukrajinský server Pravda.

„Chceme, aby se Ukrajina rozvíjela, ale ránu, která se nezahojila, nemůžeme nechat bez povšimnutí,“ řekl k tomu Władysław Kosiniak-Kamysz. „Problémy týkající se genocidy na Volyni zůstávají nevyřešeny.“ Ukrajina volyňský masakr neuznává jako genocidu a s Polskem je v této otázce dlouhé roky na kordy.

Polsko se na mezinárodní scéně chová velmi sebevědomě. Ukázal to nejen ostrý tón vůči Ukrajině a vyrovnání se s volyňským masakrem. Ale také co se týká návalu migrantů, kteří se snaží přejít hranice mezi Polskem a Běloruskem, a dostat se tak do Evropské unie. Přičemž se nejedná o běloruské migranty utíkající před běloruským režimem, ale o migranty dovážené účelově z Afriky a Blízkého východu.

Reportér České televize Andreas Papadopulos poukázal na jednání polského prezidenta Andrzeje Dudy při jednání v Číně. „Polský prezident Andrzej Duda byl na návštěvě Pekingu koncem června. Pohrozil, že Polsko zablokuje železniční spojení Číny s EU vedoucí přes Bělorusko. Obchodní trasa nabývá na důležitosti zejména kvůli problémům v Rudém moři. Peking posléze zatlačil na Minsk a migrační nápor z května výrazně polevil,“ informoval Papadopulos na síti X o polské zahraniční politice, která nese ovoce. 

Před časem jsem napsal tweet, že žádný hraniční plot není zcela efektivní, tedy migraci sám o sobě nezastaví. V komentářích někteří lidi (později zablokovaní) odporně vyzývali k ostré palbě do migrantů. Střílet se nezačalo, počet migrantů ale klesl až o dvě třetiny. Proč????????… https://t.co/ppurY06qPM

— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) July 24, 2024